Článek
Nickerl na zdejších skalách, kde před 2000 lety stávalo keltské hradiště, svého času objevil jediného denního motýla, který byl popsán z území Čech: hnědáska černýšového (Melitaea aurelia).
Iniciativa na renovaci přišla od Zdeňka Munzara z Točné. Ten letos zaznamenal, že v metropoli byla obnovena pamětní deska průkopníka paleontologie Joachima Barranda (1799–1883) na Barrandovských skálách, která vznikla o 11 let později a byla inspirována právě Nickerlovou deskou.
Zdeněk Munzar z VHÚ Praha dal první impuls k opravě.
„Letos na jaře jsem zaznamenal akci Národního muzea na Barrandově a oslovil tamního vedoucího oddělení knižní kultury Pavla Muchku. Na místě již byla realizována zmenšená replika nad tou z 19. století díky práci Jiřího Tichoty roku 2013. Ta původní deska ale stále uvadala,“ popsal Novinkám Zdeněk Munzar, vedoucí Oddělení vojenských knihoven ve Vojenském historickém ústavu (VHÚ) Praha.
Slovo dalo slovo a věci se díky úkonům Společnosti Národního muzea a Městské části Praha 12 daly do pohybu.
Vědec Franz Anton Nickerl patřil mezi pražské Němce, kteří vydávali své publikace i v českém jazyce.
„Sbírky Nickerla se staly základem entomologických kolekcí dnešního Národního muzea. V něm zastával místo správce přírodopisných sbírek a na jeho návrh přibyly po roce 1849 ve sbírkách kromě latinských názvů i názvy české,“ uvedl za Národní muzeum Pavel Muchka s tím, že v 19. století šlo o odkrytou skálu bez náletových dřevin, kde se hmyzu vázanému na osluněné planiny dařilo.
Jiří Tichota si pamatuje druhoválečnou historii desky a jednu menší roku 2013 sám instaloval.
Muzikolog, hudebník a celoživotní nadšenec do studia entomologie, zejména pak motýlů, Jiří Tichota, narozený roku 1937 v Točné, pamatuje desku jako malý chlapec ještě z dob druhé světové války.
„V té době jsme s rodinou chodívali Břežanským údolím, které v té době ještě nebylo vyasfaltované a tehdy odtud zdola ještě bylo vidět tu starou desku. Byla na ní zlatá písmena a zářila. Dal ji původně nainstalovat Nickerlův syn Ottokar, rovněž lékař a slavný entomolog jako jeho otec,“ zavzpomínal pro Novinky Jiří Tichota, autor menší desky z roku 2013.
„Tenkrát rozhodli, že je nebezpečné a také nákladné původní desku sundávat. A že se tedy nechá a udělá se malá,“ dodal.
Fotografie pamětníka Pavla Sibřiny (vlevo) z roku 1957 zachycující památku slavného přírodovědce.
Dalším místním pamětníkem je Pavel Sibřina, který na místo snímání desky přinesl ukázat fotografii, jak si zde s kamarády hrál jako kluk v roce 1957. „A ještě tehdy ta písmena byla opravdu místy zlatá,“ potvrdil Novinkám točenský starousedlík.
Snímání Nickerlovy desky týmem horolezců
Zpět na místo se však vrátí její věrná replika. O novém důstojném místě pro originál nyní rozhoduje Praha 12 jakožto majitel desky.
„Národní muzeum nám pomůže částkou 100 tisíc korun a zbytek ve výši kolem 900 tisíc hradíme z rozpočtu. Pro původní desku nyní hledáme vhodnou lokaci. Jedna z variant je areál Viničního domku v Modřanech. Na skálu umístíme její věrnou repliku,“ řekl Novinkám starosta dvanácté městské části Vojtěch Kos (ODS).
