Článek
Centrum paměti a dialogu Bubny zajišťuje přípravu a uhrazení nákladů na rekonstrukci budovy, kterou bude projektově a stavebně řídit Správa železnic.
V březnu 2015 byla vedle budovy nádraží odhalena umělecká instalace v podobě k nebi vztyčené kolejnice Brána nenávratna od sochaře Aleše Veselého, která započala vznik nové paměťové instituce. Tu vytvořilo roku 2021 Ministerstvo kultury a od podzimu 2024 nese název Centrum paměti a dialogu Bubny.
Hlavním posláním nových prostor v rekonstruované budově nádraží bude uchovávat památku obětí genocidy pomocí vzdělávacích a kulturních programů.
Současná podoba staré nádražní budovy, kde sídlí Centrum paměti a dialogu.
Po dostavbě se celá budova stane mementem holokaustu.
Památník ticha, navrhovaný vzhled interiéru čelní přistavěné části
Stará nádražní budova vznikla přestavbou již existujícího objektu v letech 1928–1933 a jako nádraží sloužila až do roku 2022.
„To, že se nám dnes podařilo zahájit hlavní etapu stavebních prací a že zde brzy vznikne vzdělávací paměťová instituce, která bude uchovávat paměť obětí šoa (holokaust, pozn. red.) a předávat jejich odkaz dalším generacím, je pro mě nejen symbolickou připomínkou všech zmařených životů, ale i vyjádřením naděje a kontinuity židovského života,“ řekla Pavlína Šulcová, ředitelka Centra paměti a dialogu Bubny.
Z okna tajně pořízený snímek židovského transportu na rohu ulic Veletržní a U Smaltovny pár set metrů od bubenského nádraží
„Ráda bych při této příležitosti připomněla 10. a 12. červenec 1944, kdy došlo k druhé části vyvraždění terezínského rodinného tábora v Osvětimi – největší hromadné vraždě československých občanů během druhé světové války,“ dodala Šulcová.
Návrh přestavby bývalého nádraží Praha-Bubny vzešel z architektonické soutěže, v níž zvítězilo královéhradecké ARN Studio vedené Jiřím a Michalem Krejčíkovými.
Beton jako symbol
„Nová nástavba je navržena z vysokopevnostního betonu s povrchovým lineárním zvrásněním. Rozšiřuje původní nádražní budovu a uchovává její charakteristické prvky jako svědectví doby a zároveň vytváří nový prostor,“ uvedli autoři návrhu s tím, že použití betonu bylo zvoleno nejen z technických, ale i symbolických důvodů. Současný materiál umožňuje jasně odlišit novou vrstvu od historické budovy, čímž zachovává autenticitu a čitelnost původních fragmentů.
Pohled do někdejší nádražní haly po rekonstrukci, před níž vznikne betonová Stěna paměti.
Projekt počítá také s kavárnou a oživením přilehlého veřejného prostranství, které přímo navazuje na rezidenční bloky Holešovic a Malého Berlína.
Takto mají vypadat jedny z vnitřních prostor nového Centra paměti a dialogu.
Současně finišují práce na novém nádraží Praha-Bubny, které má být dokončeno a zprovozněno 1. srpna 2025 pár desítek metrů od staré budovy, z dopravních důvodů praktičtěji – blíže metru linky C Vltavská.
„Stane se významným dopravním terminálem, kde denně projíždějí vlaky, lidé spěchají do práce, studenti do škol. A právě uprostřed tohoto každodenního ruchu vyrůstá prostor pro zamyšlení. Není to muzeum na okraji města, ale živý památník uprostřed života, který propojí každodenní pohyb lidí s historickou reflexí,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Ulice Nicholase Wintona ústí přímo u Centra paměti a dialogu Bubny.
Okolní území má velký potenciál a vznikne zde moderní zástavba Bubny-Zátory pro 25 tisíc obyvatel, jejíž úplné dokončení se odhaduje na rok 2040. Současný brownfield již v září 2024 protnula ulice Nicholase Wintona, zachránce 669 dětí před holokaustem prostřednictvím tzv. kindertransportů vlakem do Velké Británie. Tvoří páteř chystané čtvrti.
Další ulice v plánované zástavbě ponesou jména po spolupracovnících Wintona, mimo jiné po Doreen Warrinerové, Beatrici Wellingtinové či Trevoru Chadwickovi.
Infocedule dnes visící na budově starého nádraží
