Článek
Od narození Antona Nittela, pozoruhodné osobnosti ze severu Čech, uplynulo právě rovných 200 let. Jeho působení ve Varnsdorfu ve Šluknovském výběžku dodnes připomíná stále aktivní starokatolická farnost i místní konkatedrální chrám Proměnění Páně, jehož výstavbu Nittel inicioval.
„Pro mě je představitelem velikánského nadšení pro myšlenku starokatolictví. Musel to být vynikající rétor, vzdělaný člověk, oslovující typ i velikánský pracant, protože v okolí Varnsdorfu vznikaly další starokatolické obce a on to musel objíždět, než přišli další duchovní,“ líčí Roland Solloch, současný farář starokatolické obce ve Varnsdorfu.
„Dokázal oslovit tisíce lidí, včetně místních významných a bohatých továrníků,“ oceňuje svého předchůdce farář.
Klíčovým obdobím v životě Antona Nittela, rodáka z Bukovan u Nového Boru, se stal rok 1871. Nittelovi bylo 45 let a poté, co se ohradil proti vatikánskému dekretu o papežské neomylnosti, byl za to litoměřickým biskupem, přímým účastníkem I. vatikánského koncilu a vyznavačem papežských dogmat Augustinem Pavlem Wahalou exkomunikován a přišel o místo učitele náboženství.
Zjevně velmi oblíbenému knězi a katechetovi se ovšem povedla těžko uvěřitelná věc. Svými názory dokázal oslovit tisíce dalších varnsdorfských obyvatel a spolu s nimi založil první starokatolickou obec u nás i v celém Rakousku–Uhersku. Silné pozice měli starokatolíci do té doby hlavně v Německu, Nizozemí a Švýcarsku. Zásluhou lidí, jako byl Anton Nittel, se tak starokatolictví šířilo dál.
Uvnitř varnsdorfského starokatolického kostela se dodnes dochovala původní pamětní deska s německým textem o Nittelových zásluhách. „Dne 8. července 1871 se kněz Anton Nittel veřejně postavil proti učení o papežské neomylnosti a spolu s 3000 obyvateli tohoto města vytvořil starokatolickou obec, která si jej zvolila za svého faráře, dne 16. března 1872 přijala stanovy a v roce 1877 byla státně uznána,“ stojí doslova na pamětní desce.
Nová starokatolická obec si na svém počátku zvolila i svou první církevní radu a v ní zasedli významní varnsdorfští měšťané a majitelé fabrik. Rada v roce 1873 rozhodla o vybudování farního chrámu a za pouhý rok se chrám Proměnění Páně podařilo postavit.
Roku 1880 bylo zřízeno starokatolické biskupství pro rakouské věřící a jeho sídlem se od roku 1897 stal právě Varnsdorf. Biskupství tu sídlilo téměř 100 let. Až v roce 1995 bylo sídlo biskupství přeneseno do Prahy. Varnsdorfský kostel Proměnění Páně ale získal označení konkatedrálního chrámu, tedy druhého hlavního chrámu v rámci biskupství. Ocenil se tím fakt, že historie starokatolictví u nás se začala psát právě tady.
V době počátků biskupství ve Varnsdorfu už byl Anton Nittel na odpočinku. V roce 1901 slavil v Arnultovicích u Nového Boru padesátileté výročí svého vysvěcení na kněze a na oslavu za ním přijela tisícovka lidí. Poté se stáhl z veřejného života a odešel ke své sestře do Martinova Údolí ve Cvikově. Tam 9. září 1907 zemřel.
Nittelova farnost je stále aktivní
Starokatolická obec ve Varnsdorfu je dodnes aktivní. Od roku 2002 je místním farářem Roland Solloch, rodák z polského Slezska.
„Ve Varnsdorfu jsem se usadil natrvalo a podobně jako Nittel jsem začal učit. Díky působení na Biskupském gymnáziu jsem mohl oslovit omladinu, zájemce o víru, začal jsem je i křtít a i když tito mladí lidé pak odcházeli studovat jinam, tak do farnosti pořád patřili,“ říká Solloch, který je rovněž radním města a na varnsdorfské radnici v minulosti působil i v pozici starosty i místostarosty.
„Farnost dnes tvoří mladší i starší lidé, nejsou to jen babičky. Ale pořád jsme v Sudetech, takže nejde o tisíce nebo stovky věřících, ale o desítky. Je tu také dost příznivců, kteří sice nepatří do farnosti, ale starokatolictví je něčím oslovuje a přijdou k nám na bohoslužbu. Takže farnost není velká, ale je živá a děláme akce pro veřejnost,“ popsal farář.
Čím se liší starokatolíci od římských katolíků?