Ostatky tří protikomunistických odbojářů na Ďáblickém hřbitově exhumuje odborný tým. Vydá je rodinám

Vláda rozhodla letos v červenci o vyzdvižení těl z šachty číslo 14. Na Ďáblickém hřbitově od 22. října vypukly přípravné práce k vyzdvižení ostatků tří politických vězňů, účastníků protikomunistického a předtím i protinacistického odboje a obětí politické represe po roce 1948: podplukovníka Viléma Soka, kapitána Karla Sabely a Miloslava Jebavého.

„Práce na místě budou probíhat ve spolupráci s archeology a antropology pod dohledem odborníků z Ústavu soudního lékařství FN Bulovka, kde bude provedena forenzní identifikace. Po jejím dokončení se ostatky po více než sedmdesáti letech vrátí rodinám, které je budou moci důstojně pohřbít,“ uvedl v tiskové zprávě Úřad vlády ČR.

Jebavý a Sabela během války bojovali ve Francii, zatímco Sok v okupovaném Československu působil v odboji domácího typu. Vzpomínaní hrdinové se zapojili do přípravy protikomunistického vojenského převratu, který byl infiltrován komunistickými bezpečnostními složkami. Všichni tři byli zatčeni v březnu 1949 Státní bezpečností.

„Společně s dalšími dvěma členy skupiny Praha-Žatec byli 18. července 1949 oběšeni v pankrácké věznici. Komunistický režim se takto pomstil válečným hrdinům, jejichž rodinám neumožnil ani pohřeb,“ přiblížil životní osudy mužů ředitel Muzea paměti XX. století a historik Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Petr Blažek.

Následně totiž byli anonymně uloženi v Ďáblících. Ostatky členů odbojové skupiny Praha-Žatec tvořené důstojníky československé armády se tak nyní vrátí rodinám k řádnému pohřbení.

„U zmíněných popravených odbojářů máme k dispozici informace o přesné poloze tělesných pozůstatků, pitevní protokoly, a pokud to bylo možné, tak i DNA,“ doplnila archivářka Národního archivu Alena Šimánková.

Komise pro otázky masových hrobů Ďáblického hřbitova vznikla v dubnu 2023 a pod vedením Jany Kotalíkové, vedoucí Úřadu vlády, mapuje osudy konkrétních odpůrců a obětí obou totalitních režimů pro uchování jejich památky v historické paměti národa. „Každé jméno, které se podaří vyzdvihnout ze zapomnění, je pro nás malým triumfem,“ popsala Kotalíková.

„Skutečnost, že se nám daří napravovat křivdy totalitní minulosti, je pro mě velkou satisfakcí. Ďáblický hřbitov je místem cynického uložení ostatků příslušníků protifašistického a protikomunistického odporu. Jsou to hrdinové, kteří si zaslouží naši úctu a důstojný pohřeb,“ zdůraznila vedoucí Úřadu vlády.

Kolik těl se nachází v šachtových hrobech, nevíme. Kromě toho, že totalitní režimy počty popravených a poté pohřbených v Ďáblicích tutlaly, tak další chaos přidává i skutečnost, že během oněch 18 let (tj. 1943-1961) místo sloužilo i jako pohřebiště pro sociálně slabé.

„Většina pocházela z pražských nemocnic, porodnic, piteven. Bezdomovci, sebevrazi, opuštění lidé a ve významné míře i předčasně narozené děti. Do šachet se ukládaly i amputované končetiny a lidské plody,“ sdělil v roce 2023 v rozhovoru pro Novinky historik Michal Louč.

Mezi nejznámější osobnosti pohřbené zde v bezejmenných hrobech patří českoslovenští parašutisté vycvičení v Británii z výsadku Silver A do Protektorátu či voják a odbojář Václav Morávek. Z dob komunismu zde odpočívá Zdena Mašínová nebo kněz Josef Toufar.