Dosud neznámé snímky okupace Československa: Pro vlastence silný tabák

„Podařilo se nám získat zajímavý dokument z pozůstalosti motocyklového závodníka George Williama Patchetta, který je pro nás zajímavý tím, že zachránil značku Jawa. On byl vášnivý fotograf a amatérský filmař a v den okupace 15. března 1939 neměl nic lepšího na práci než sednout do svého auta, za volant posadit manželku, vzít kameru a ze zadní sedačky fotografovat okupanty. Zachytil řadu zajímavých záběrů z prvního dne okupace a z dnů bezprostředně následujících, takže máme nějaké fotografické snímky, a dokonce část filmu, který v těch dnech George Patchett nasnímal,“ řekl Novinkám ředitel Muzea dopravy Arnošt Nezmeškal.

Že Patchett vyrazil fotografovat, není nijak překvapivé. „Jeho syn o něm hovořil jako o ‚Leica maniakovi‘, s tím fotoaparátem ho vidíte na spoustě záběrů. A když neměl foťák, tak měl filmovou kameru,“ řekl Nezmeškal. „To bylo jeho velké hobby, v archivu se dochovalo obrovské množství fotografií, řada alb, já jsem jich získal pár k nám do Čech, hlavně těch, co se týkají motocyklů,“ dodal.

K unikátním záběrům se dostal Nezmeškal, protože mapoval historii československých motocyklů: „Baví mě značka Jawa a snažil jsem se dopátrat věcí z předválečné éry. A došel jsem k tomu, že Jawu velmi významně ovlivnil anglický konstruktér George Patchett, který u nás v Praze pracoval celá třicátá léta. Říkal jsem si, že jeho rodina musí někde ve světě existovat, věděl jsem, že měl dvě děti.“

Pátrání bylo dlouhé. „V domě ve Střešovicích, kde bydlel, žil ještě chlapík, který si pamatoval, že kvůli nim museli upravovat vjezd do garáže, protože měl dlouhé auto, a že v zimě vozil holčičku na sáňkách za autem po ulicích. Že měl holčičku, si pamatoval, ale syna si nepamatoval, tak jsem sháněl dceru. Našel jsem francouzsky psaný článek, tak jsem zajásal, ale byl to nekrolog za ni. Napsal jsem redakci, která mi odpověděla, že měla syna. Ten byl tehdy prefektem na ostrově Mayotte,“ líčí Nezmeškal svou detektivní práci.

I když sehnal číslo, nebylo to bez problémů, nenapadlo ho, že je francouzské, a zkoušel volat s předvolbou pro východní Afriku. Když se nakonec dovolal, zeptal se ho ředitel, jestli není vnukem George Patchetta: „Řekl mi, že je, ale že by mi pomohl spíš jeho strýc, syn George Patchetta, který žije ve Francii.“

Nakonec za ním Nezmeškal jel: „Bohužel jsem dorazil do jižní Francie v době, kdy se stěhoval, a předpokládám, že archiv negativů při stěhování zahynul, ale dochovalo se tuším sedm svitků negativů a dva z nich jsou právě z období okolo 15 března.“

Nezmeškal považoval fotografie za zajímavé už kvůli tématu, umožnily však více. „Do chvíle, než jsme naskenovali negativy, mi nedošlo, že se z nich nechá přesně zrekonstruovat cesta Prahou v den okupace. Bydlel ve Střešovicích, tuším U druhé baterie, a první místo, kam dojel, byla dnešní Evropská ulice. První záběry jsou z tehdejší budovy Francouzského lycea v Bílé ulici, které dnes slouží jako škola. Vidět jsou na nich zaparkovaná německá vojenská vozidla,“ popisuje.

„Před budovou školy se postavil na refýž a začal fotografovat přijíždějící německou kolonu. Díky tomu, že negativ není rozstříhaný na políčka, můžeme dokonale zrekonstruovat, v jaké formaci se kolona blížila do Prahy. Že nejdřív jely motospojky, pak pancéřová auta a kdy jel velitel jednotky. Je tam zachycena i fotografie nehody. Na druhé straně fotografie bylo napsáno, jak to Němci měli špatně zorganizované, fotografie zachycuje nehodu jednoho německého vozu, který jel po nesprávné straně silnice a na refýži se potkal s tramvají,“ dodal Nezmeškal.

Šlo nesporně o odvážný čin, i když Patchett fotografoval a filmoval Němce většinou ze svého automobilu Jawa. „Já si nejsem jistý, jak by se na to okupanti dívali, že je někdo fotografuje. Bývaly doby, kdy bylo trestné fotografovat nádraží, a on fotografoval vojáky, kteří nevěděli, jestli se náhodou nebude střílet,“ poznamenal ředitel.

Patchett však nezůstal v Dejvicích, dodal Nezmeškal. „Na Hradčanech zachytil zajímavé výjevy, kdy před Matyášovou branou se rozvalují okupanti. Zrovna stihli odpojit houfnici, která míří na Prahu. Na jednom snímku je zachycena jeho manželka v kožichu, možná mu dělala křoví, dělal, že fotil manželku, a přitom fotil techniku,“ uvádí ředitel muzea.

„Z fotografií můžete vidět, kde Patchett stál a jak se postupně otáčel po Hradčanském náměstí. Na mě trošku ta atmosféra dýchla, jako bych tam stál vedle něj a Němci právě jeli kolem,“ dodal. Na filmu je také vidět, jak na Hradě už vlaje nacistická vlajka s hákovým křížem.

Patchett však pokračoval v cestě Prahou dál: „Svitek zachycuje, že se přesunul na Letnou a tam zachytil kolonu luftwaffe.“ Polopásy táhly protiletadlová děla ráže 88 mm.

„V prostoru dnešní stanice Vltavská se přesouvala hipomobilní jednotka wehrmachtu. Pak se otočil zpátky k budově Dopravních podniků, kde zachytil štábní auto a motospojku,“ dodal Nezmeškal. Hipomobilní jednotka jela z Holešovic od Negrelliho viaduktu k Hlávkovu mostu.

Na filmu je pak vidět i německá jízda na Staroměstském náměstí a přelet formace bombardérů Dornier Do-17 nad Prahou.

Konstruktér motocyklů však nefotil jen 15. března, ale i o den později, kdy byl v Praze Adolf Hitler, uvedl ředitel: „Je tam série snímků z Pražského hradu z okamžiku, kdy nás navštívil vůdce německého národa a zřídil tady protektorát. George Patchett se tam tlačil v davu hajlujících soukmenovců a zachytil tam německou techniku, obrněné vozy. Je tam vidět Hitlerův autopark, jsou tam velké šestikolové mercedesy nachystané na jeho odjezd. Je tam velmi silný obrázek, jak pod branou se sochami titánů odchází z Pražského hradu československý generál, s velmi velkou pravděpodobností generál Syrový, legionář, který odchází potom, co ho naaranžovali do pozice, že si s Hitlerem podal ruku, což ho po válce stálo svobodu.“

Vůdce na žádné z fotografií není. „Když projížděl jeho mercedes, tak někdo z jeho soukmenovců zdvihl pravici, takže George Patchett zachytil rozmáznutou ruku někoho z hajlujících soukmenovců,“ vysvětlil důvod Nezmeškal. „Ale i taková fotografie má svou atmosféru a pro mne jako pro vlastence je ta série fotek docela silný tabák,“ poznamenal.

Další fotografie byly otištěny v prvním letošním čísle časopisu Historie a vojenství.