Hlavní obsah

Pekař ze Srí Lanky vyhrál soutěž o nejlepší pařížskou bagetu

Letošní ročník tradiční soutěže o nejlepší pařížskou bagetu vyhrál pekař ze Srí Lanky a s tím i právo zásobovat po dobu jednoho roku pečivem Elysejský palác, sídlo francouzského prezidenta.

Pekař ze Srí Lanky vyhrál soutěž o nejlepší pařížskou bagetuVideo: Reuters

Článek

Třiačtyřicetiletý Sithamparappillai Jegatheepan se klání „Grand Prix de la Baguette“ zúčastnil poprvé a hned triumfoval. Prosadil se v konkurenci 142 dalších pekařů, z nichž se většina zapojuje do soutěže pravidelně.

Kromě výsadního práva na dodávky baget prezidentovi Emmanuelu Macronovi získal majitel pekárny Fournil Didot ve 14. pařížském obvodu také prémii ve výši čtyř tisíc eur (97 tisíc Kč), napsal deník Le Parisien.

„Byla to pro mě první účast a hned se mi podařilo vyhrát. Jsem šťastný, šťastný, šťastný. Já i celý můj tým,“ svěřil se vítěz, jenž se při přebírání ceny minulý týden netajil nadějí, že se bude moci se „zákazníkem číslo jedna“ i osobně setkat.

Bagety přihlášené do soutěže posuzovala porota pod vedením místostarosty Paříže Nicolase Bonnet-Oulaldjema. Její součástí byli profesionálové, zástupci profesních sdružení, novináři a náhodně vybraní obyvatelé hlavního města.

Porota hodnotila mimo jiné vzhled, chuť, vůni a krustu. „Tradice se nezrodí přes noc. Je to vše o směsi vody, mouky, soli a kvasnic. Ale to, co dělá rozdíl, je umění kynutí. Tato doba odpočinku, toto pomalé kvašení při správné teplotě,“ vysvětlil podle serveru RTL Sithamparappillai.

Krátce po oznámení jeho vítězství se do jeho pekárny nahrnuly zástupy zákazníků, aby pracovníkům pogratulovali. „To mě motivuje k dalšímu zlepšení,“ přiznal majitel podniku.

Podnikat začal před osmi lety

Denně peče kolem 650 baget, každou z nich při 270 stupních Celsia po dobu dvaceti minut. Jeho tajemství úspěchu: Těsto se má nechat před pečením alespoň 24 hodin „odpočinout“.

Začínajícím pekařům poradil, aby byli trpěliví a vytrvalí. „Bageta vyžaduje přísnost, pokoru a neustálou práci,“ řekl na adresu produktu, jehož výroba je od roku 2022 na seznamu nemateriálního kulturního dědictví UNESCO.

Sithamparappillai přišel do Francie v roce 2003. Zpočátku se „protloukal“ životem jako pomocná síla v restauracích, než o pět let později přešel k cukrářské a pekárenské branži. Vlastní pekařské podnikání odstartoval v roce 2018.

Výběr článků

Načítám