PŘEHLEDNĚ: Jak se změní dávky na děti, bydlení či životní minimum

Je určen pro lidi, kteří vydávají na bydlení více než 30 procent svých příjmů. Nově to bude platit i pro obyvatele Prahy, u nichž byla dosud hranice 35 procent.

Základní úpravou je změna konstrukce normativních nákladů na bydlení, díky čemuž vzroste dávka lidem zejména z menších domácností i z menších měst a obcí. Zvýší se i normativní náklady u domácností topících tu­hými palivy, třeba uhlím.

Příjemci příspěvku, jehož průměrná výše činí zhruba 4000 korun, nově nebudou muset ani dokládat příjmy a náklady na bydlení za 4. čtvrtletí 2022. Výjimkou jsou případy, kdy jim vzrostly náklady na bydlení nebo klesly příjmy.

Výše příspěvku se v řadě případů může pohybovat i v tisících korun za měsíc. Například senior z Prahy se starobním důchodem ve výši 17 000 Kč a náklady na nájemní byt ve výši 13 000 korun může od ledna měsíčně dostávat 7900 korun.

Samoživitelka s dvanáctiletým dítětem žijící ve městě do 70 tisíc obyvatel, jejíž měsíční příjmy činí 14 795 Kč, pobírá přídavek na dítě ve výši 1470 Kč a má náklady na nájemní bydlení 16 500 Kč, má nárok na měsíční dávku ve výši 10 258 korun.

Výraznou lednovou změnou je zvýšení existenčního a životního minima, od nichž se často odvíjí nárok na sociální dávky či jejich výše. Existenční minimum vzroste z 2980 na 3130 korun. Životní minimum samostatně žijícího jednotlivce se zvýší ze 4620 na 4860 Kč.

Naroste i životní minimum rodin odvíjející se podle počtu lidí a věku dětí, které v nich žijí. To je v současnosti například u čtyřčlenné rodiny, která má dvě děti ve věku pět a dvanáct let, 13 350 korun. Nově to bude 14 040 Kč.

Zvýšení životního minima se odrazí i na počtu rodin s nárokem na přídavky na děti. Nárok na přídavky totiž mají rodiny s příjmy nižšími, než je 3,4násobek životního minima. Tato hranice bude od ledna u čtyřčlenné rodiny, která má dvě děti ve věku pět a dvanáct let, ve výši 47 736 korun měsíčně. Počet dávek tak vzroste o 15 100 na 301 200.

Není to jediná změna, která u přídavků nastane. V základní výměře vzrostou ze současných 630 až 880 na 830 až 1080 korun měsíčně. Ve zvýšené výměře dojde k nárůstu z 1130 až 1380 na 1330 až 1580 korun.

Výše dávky se liší podle věku dítěte a druhu příjmů rodičů. Zvýšená výměra se týká většiny příjemců.

Vlivem zvýšení minima naroste počet příjemců např. u porodného, vypláceného jednorázově po narození potomka. A to o 100 korun na 800 Kč ročně. Zvýšení částek životního minima se promítne i do maximální výše pro mimořádnou okamžitou pomoc, která se v jednotlivých případech počítá jako násobky tohoto minima.

Například u odstraňování následků přírodní katastrofy je to 15násobek životního minima jednotlivce, což je aktuálně 69 300 Kč. Od ledna to bude 72 900 Kč. Možností využití této dávky je více.

Dojde i k navýšení příspěvku při pěstounské péči pro nezprostředkované pěstouny.

Příspěvek na mobilitu se zvýší z nynějších 550 na 900 Kč měsíčně. Tato částka bude vyplacena automaticky, není tedy třeba o nic žádat.

Ti, kdo využívají zdravotnické prostředky pro dlouhodobou domácí oxygenoterapii nebo plicní umělou ventilaci, dostanou příspěvek na mobilitu ve výši 2900 Kč.

S ohledem na růst cen se zvyšuje i maximální příspěvek na pořízení svislé zdvihací nebo šikmé zvedací plošiny ze 400 tisíc na 500 tisíc Kč.

Hendikepovaní si ale také připlatí za některé služby, jako jsou například osobní asistence a pečovatelská služba, nákup, donáška jídla či vyžehlení prádla. Třeba za osobní asistenci se bude platit 155 korun za hodinu namísto 135 Kč, zajištění celodenní stravy, tedy tří jídel denně, stoupne z 205 na 235 korun, cena oběda z 95 na 105 Kč.

Zdražení se týká i dalších služeb. Výjimkou jsou lidé, kteří jsou odkázáni na pomoc profesionálů v rozsahu větším než 80 hodin měsíčně. U těch by většinou měla zůstat dosavadní sazba.

Hlouběji do kapsy budou muset často sáhnout i rodiče malých dětí, které mají své potomky umístěné v dětských skupinách. Maximální výše úhrady rodičem se zvýší ze 4000 na 4720 Kč.