Inflace dopadá i na děti, rodiče omezují výdaje na školu

Jak ukázal aktuální průzkum společnosti Provident, rostoucí inflace se v letošním školním roce promítne i do života českých školáků a studentů, resp. jejich rodičů, kteří budou nuceni omezit výdaje spojené s jejich nástupem do školy.

Pouze o něco málo více než čtvrtiny rodin se zdražování nijak nedotkne a na školní výbavu, stejně tak na kroužky či příspěvky na různé školní akce peníze mají. Naprostá většina rodičů ale bude muset zvažovat, co ještě dětem do školy pořídí a co už ne.

Dokonce každý desátý bude nucen omezit stravování svého dítěte ve školní jídelně. I do cen obědů se totiž promítá letošní zdražení potravin, stejně tak energií. Školní jídelny v posledních dnech upozorňovaly, že budou nuceny zdražit cenu oběda zhruba o deset procent. Podle nyní platných limitů je stanovena maximální cena oběda pro děti do šesti let na 30 korun, od sedmi do deseti let na 39 korun, od jedenácti do čtrnácti let na 41 korun a pro děti starší patnácti let na 45 korun.

Rodiče mají pochopitelně určité představy o výši útraty za školní výbavu, limitované i tím, kolik si budou moci dovolit. Podle průzkumu Providentu odhadují, že v průměru za pomůcky letos zaplatí okolo tří tisíc korun.

Další peníze z rozpočtů jim vytahají i výdaje za různé kroužky, družinu, příspěvky do sdružení rodičů a přátel školy nebo mimoškolní výuku jazyků. Zhruba čtvrtina rodičů tyto výdaje odhaduje na více než čtyři tisíce korun za jedno dítě, tři z deseti odhadují útratu na dva až čtyři tisíce korun za dítě. Pro většinu rodičů tak jde o mnohem vyšší částku, než jsou výdaje spojené se školními pomůckami.

Výdaje za pomůcky, ale i mimoškolní aktivity apod. se pochopitelně různí podle věku dítěte. Například prvňáčkům je třeba pořídit celou novou výbavu, u starších dětí se naopak rodiče spoléhají, že využijí některé pomůcky z let minulých.

Z analýzy předpokládaných výdajů rodičů prvňáků, starších školáků i středoškoláků zpracované pro Expobank vyplynulo, že průměrná výbava prvňáka letos vyjde až na 6500 korun, ještě vyšší náklady padnou na středoškoláka, v průměru kolem 11 tisíc korun.

Významnou položku v rodinných rozpočtech zaujímají platby za různé mimoškolní aktivity dětí, zájmové i sportovní kroužky. Jejich provozovatelé požadují úhradu většinou na počátku školního roku, což pochopitelně opět navýší zářijové výdaje. Podle analýzy Expobank jazykový kurz nejčastěji vyjde na tři až pět tisíc korun. Výdaje za sportovní kroužky snadno přesáhnou i deset tisíc korun.

Více než polovina rodičů v průzkumu Providentu deklarovala, že jejich dítě se bude muset spokojit s menším počtem kroužků než v minulých letech či v nejhorším případě nebude navštěvovat žádný.

Také aktuální průzkum společnosti Sodexo Benefity naznačil, že právě různé mimoškolní aktivity jsou kvůli nedostatku financí nejvíce v ohrožení. Například na kroužcích se bude snažit ušetřit více než polovina rodičů, omezit financování školních výletů plánují téměř tři pětiny rodičů, více než dvě pětiny se budou snažit ušetřit na lyžařském výcviku svých dětí a zhruba stejný počet pak na různých sportovních kurzech.

Nástup dětí po prázdninách do školy je společně s obdobím kolem Vánoc finančně nejnáročnějším obdobím. Jen v málokteré rodině pokryjí veškeré výdaje z měsíčních příjmů, někteří rodiče se na toto období připravují a průběžně šetří, každý osmý podle průzkumu Sodexo pak sáhne do rezerv, i tak ale mnohým peníze stačit nebudou.

Nad tím, jak výdaje pokryjí se zamýšleli i rodiče v průzkumu Providentu. Kromě toho, že omezí kroužky, obědy či nakoupí levnější pomůcky nebo využijí bazary, tři z deseti oslovených rodičů se spoléhají na pomoc státu. Využijí například jednorázový pětitisícový příspěvek na dítě, o který je v současné době možné žádat. Úřady již evidují několik stovek tisíc žádostí.

Další pomoc státu může spočívat i v některé z dávek pomoci v hmotné nouzi. Rodiče mohou na nákup školních pomůcek či na úhradu mimoškolní zájmové aktivity dítěte využít například dávku Mimořádná okamžitá pomoc. Požádat o ni lze písemně na pobočce úřadu práce či elektronicky prostřednictvím Identity občana.

„Výše dávky se stanoví až do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmí překročit v kalendářním roce 10násobek částky životního minima jednotlivce, tj. 46 200 korun,“ uvádí na svých stránkách Ministerstvo práce a sociálních věcí.