Hlavní obsah

Zvýšení daně z nemovitosti nemá jít státu, zlobí se starostové

Vládní záměr zvýšit daň z nemovitosti až na dvojnásobek vadí starostům. Nelíbí se jim, že všechno, co lidé a firmy na dani zaplatí navíc, půjde státu. Obce z navýšení nebudou mít nic, přesto to budou muset před poplatníky obhajovat, a ještě jim to zkomplikuje budoucí vlastní plány.

Foto: Milan Malíček, Právo

Předseda Svazu měst a obcí František Lukl

Článek

Podle Svazu měst a obcí vláda jedná na úkor samospráv. „Bez ohledu na místní podmínky, bez ohledu na možnosti obyvatel, na dopad do lokální ekonomiky, prostě šmahem od stolu,“ uvedl svaz ve stanovisku.

Obec musí zajišťovat cesty, kanalizace, školy, školky, a to stát nezajímá
Pavol Lukša, starosta Čeladné

„Inkaso daně z nemovitých věcí je již od samého počátku roku 1993 vždy stoprocentním příjmem rozpočtu obcí a měst, a to z důvodu místního charakteru této daně,“ poukázal ve čtvrtek svaz na sněmu v Olomouci.

Města a obce podle něj nesou náklady spojené se zajišťováním základních služeb, které s užitím nemovitých věcí bezprostředně souvisejí. „Odčerpání části výnosu daně z nemovitých věcí by zcela zásadním způsobem narušilo základní principy, na kterých je od 90. let minulého století založeno rozpočtové určení daní,“ usnesli se delegáti sněmu.

Premiér Petr Fiala v pátek uvedl, že příjmy obcí se vyšší daní nesníží. Její výši si samy mohou určit koeficientem. Stát měl podle něj dosud se spravováním této daně pouze náklady.

Jak se změní vaše daň z nemovitosti? Někde se zvýší jen o třetinu

Ekonomika

Zástupci svazu už dříve Právu sdělili, že záměr vlády stáhnout od příštího roku část daně do státní kasy bude obce hendikepovat v dalších rozhodováních o případné úpravě vlastního výměru kvůli příjmům do jejich kasy. Takzvaný místní koeficient je také součástí daně a obce velmi zvažují, zda chtít po poplatnících, aby platili víc.

„Už dříve nám z Prahy radili, ať koeficient daně zvýšíme, když město potřebuje více do rozpočtu. My jsme to ale neudělali. Nechtěli jsme vytahovat peníze lidem z kapes,“ řekla k tomu Právu primátorka Třince Věra Palkovská.

Starostové míní, že se nespokojenost obyvatel s vyššími platbami obrátí v prvé řadě proti nim, protože lidé nerozliší, že půjde o navýšení ve prospěch státu.

To, že by zvýšená část daně od nového roku nešla do rozpočtu města, nýbrž státu, se nelíbí ani starostovi Čeladné Pavolovi Lukšovi. „Obec musí zajišťovat cesty, kanalizace, školy, školky a to stát nezajímá?“ ­reagoval.

„Drtivá většina nás naprosto chápe, že se s veřejnými financemi musí něco udělat, nebo bychom narazili do zdi. Na druhou stranu si myslím, že už nyní se podílíme dosti značnou aktivitou i finančními prostředky na konsolidaci jako takové,“ podotkl předseda svazu František Lukl, který byl zvolen sněmem do funkce na další čtyři roky.

Vláda konstatovala, že daňové zatížení nemovitostí v Česku je v porovnání s jinými státy EU dlouhodobě nízké

S vládou lze podle něj diskutovat o případné úpravě daní z elektronických her a výherních hracích automatů, avšak daň z nemovitosti je pro města a obce principiální záležitost, ze které nelze ustoupit. „Otevírá státu, vládě a jeho orgánům dveře, aby si ji do budoucna sebrali potom celou nebo abychom z ní měli podíl takový, jaký máme z daně z přidané hodnoty,“ míní Lukl.

Snížením koeficientu si obec nepomůže

Zastupitelé měst a obcí nyní vyhlížejí podrobnější informace k vládnímu záměru. „Chtěli bychom vysvětlit občanům, jak se jim změní platby v naší obci, kde je stanoven obecní koefi­cient dvě a co by případně znamenalo, kdyby se koeficient ponížil na jedna,“ napsal Právu zastupitel města Vracov Marián Nikl.

Šetření lidé schvalují, úsporný balíček ale prý přichází pozdě a nic nevyřeší

Domácí

Podle všeho by tím obec lidem nepomohla, ale sebe by o část příjmů připravila. Z toho, co vláda v rámci svého balíčku zveřejnila, vyplývá, že pokud je místní koeficient jedna, tak se daň odvedená přímo pro stát zvýší dvojnásobně, a naopak u vyšších místních koeficientů, by bylo zvýšení daně o třetinu.

Vláda ve své prezentaci konstatovala, že daňové zatížení nemovitostí v Česku je v porovnání s jinými státy Evropské unie dlouhodobě nízké.

Jak se vypočítává daň z nemovitosti

Základ výpočtu daně z nemovitosti tvoří údaj o výměře plochy nemovitosti, s nímž se dále pracuje. K tomu se přidává koeficient podle velikosti obce a pak i místní koeficient.
První koeficient je odvislý od počtu obyvatel z posledního sčítání lidu. Takže například koeficient 1,0 platí pro obce do tisíce obyvatel, u měst od 10 do 25 tisíc lidí je koeficient 2,0. Do 50 tisíc pak 2,5 a nad 50 tisíc obyvatel 3,5.
Místní koeficient v rozmezí 1,1 až 5 pak může stanovit obec vyhláškou pro všechny nemovité věci na celém území nebo v jednotlivých částech.
Nově má hrát roli i takzvaný státní koeficient.

Zatímco obcím se nelíbí, že zvýšený výnos z daně půjde do státní kasy, realitní specialisté poukazují na plíživé zdražování bydlení.

„Nedomnívám se, že by zvýšení daně z nemovité věci mělo být plošné,“ míní proto David Eim ze společnosti Gepard Finance. „Ceny nemovitostí a úroky hypoték snížily dostupnost vlastního bydlení. Vláda by měla hledat cesty, jak vlastní bydlení lidem zase přiblížit, nikoli dále vzdálit,“ dodal Lumír Kunz ze společnosti FérMakléři.cz.

Hrad pomůže

Na sněmu ve čtvrtek vystoupil i prezident Petr Pavel. Zapochyboval mj. o správnosti nastavení rozpočtového určení daní. Prezident také konstatoval, že vnímá stížnosti starostů na nedostatečné financování přenesených agend ze strany státu a další problémy. Uvedl, že je nemůže přímo řešit, proto se rozhodl, že od 1. června začne při Kanceláři prezidenta fungovat oddělení regionů a komunit, které bude připravovat podklady a sbírat příklady dobré praxe.

Středulovy odbory pod palbou kritiky za statisícové hausnumero k balíčku

Ekonomika

Reklama

Výběr článků

Načítám