Zpráva o zadlužení Česka vyvolala novou ostrou přestřelku vlády s ANO

Zároveň NKÚ upozornil, že ČR se zařadila v EU mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu. Pozitivně kontroloři naopak hodnotili míru nezaměstnanosti, která je dodnes nízká.

Zpráva o zadlužení vyvolala slovní přestřelku mezi zástupci vládní pětikoalice a opozičního hnutí ANO, jež do sklonku loňského podzimu vládu vedlo.

Členové pětikoalice v reakci na zprávu NKÚ obvinili z rekordního zadlužení politiku minulého kabinetu Andreje Babiše (ANO), zatímco exministryně financí Alena Schillerová (ANO) kroky minulé vlády hájila, a naopak obvinila nynější vládu Petra Fialy (ODS), že „hodila občany přes palubu“.

„Pro mě zpráva NKÚ není překvapením. Volební rok 2021 v podání hnutí ANO přinesl rekordní zadlužení naší země a nyní nám ti stejní každý den v médiích radí, jak správně hospodařit s veřejnými financemi,“ řekl v pondělí Právu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

„Navzdory válce a novým výdajům se nic nemění na našem slibu mít do konce volebního období deficit veřejných financí pod třemi procenty HDP a tím znovu plnit krité­rium EU,“ dodal.

Vládu v září čeká jednání o státním rozpočtu na příští rok a Stanjura by chtěl schodek nižší než ten původně schválený na letošek, tedy nižší než 280 miliard korun. Chce hlavně škrtat ve výdajích. Schodek pro tento rok nicméně vláda v červenci navrhla navýšit o 50 miliard na 330 miliard v souvislosti s důsledky války na Ukrajině. Sněmovna by měla úpravu projednat v září.

S kritikou kvůli zprávě o loňském zadlužení a slabém růstu v pondělí přispěchal i vicepremiér a předseda pirátů Ivan Bartoš. „Tolik k výchozí situaci nové vlády, ve které řešíme enormní energetickou krizi. Být Andrejem Babišem, ve studu mlčím někde v rohu,“ uvedl.

Podle bývalé strážkyně státní kasy Schillerové však zpráva NKÚ nezasazuje čísla do správného kontextu. „Veřejné finance díky konsolidaci, kterou provedla vláda Andreje Babiše, byly a jsou z pohledu evropského srovnání ve velice dobrém stavu. Jsme stále šestou nejméně zadluženou zemí v celé EU. Průměr EU je proti našemu zadlužení dokonce dvojnásobný,“ řekla v pondělí Právu.

Podle ní bývalý kabinet pomohl i předfinancováním dluhu za výhodnějších podmínek. Schillerová si také stojí za zrušením superhrubé mzdy, resp. snížením daně z příjmu, které ANO prosadilo společně s ODS a které způsobilo v rozpočtu příjmový deficit odhadem za 70 až 90 miliard.

„To (více peněz ve mzdách zaměstnanců) dnes pomáhá domácnostem v době, kdy vláda Petra Fialy hodila české občany přes palubu,“ dodala Schillerová.

Upozornila také, že bývalé vládě ANO a ČSSD se nízké zadlužení v porovnání se zbytkem EU podařilo zachovat i přes pandemii covidu a slabý růst hlavních obchodních partnerů, Německa a Slovenska.

Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské je sice fakt, že máme stále relativně nízký dluh v porovnání s ostatními zeměmi EU, nárůst dluhu během covidu ale považuje za varující. Plošné podpůrné programy včetně zrušení superhrubé mzdy podle ní nakonec přispěly k současné vysoké inflaci.

Podle některých politiků, například exministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), se ale současná rozpočtová politika vlády od té Babišovy moc neliší. V tom mu dávají za pravdu i někteří ekonomové, podle kterých by bylo vhodné výrazněji omezit výdaje státu, případně i zvýšit daně občanům na úroveň před zrušením superhrubé mzdy.

To současná vláda odmítá, i když už připustila zdanění mimořádných zisků energetických firem, bank či rafinerií.