Hlavní obsah

Zaplatíte víc, jistotu mít nemusíte. Jak fungují záruky navíc

Delší záruka, na kterou prodejci lákají při koupi ledničky, pračky, počítače či mobilního telefonu, nemusí znamenat větší jistotu. Často jde jen o pojištění s řadou podmínek a výluk, které se od běžné reklamace výrazně liší.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie

Článek

Pokud si člověk zakoupí zboží, má právo reklamovat vadu, která se projeví do dvou let od koupě. Reklamace v záruční době má jasně daná pravidla, jež nelze omezit. Například maximální lhůtu na reklamaci v délce třiceti dnů.

Vedle toho existuje takzvaná záruka za jakost. Ta je dobrovolná a záleží jen na prodejci nebo výrobci. „Podnikatel se může svobodně rozhodnout, zda ji poskytne a za jakých podmínek,“ upozornila Eduarda Hekšová ze spotřebitelské organizace dTest.

U tohoto typu záruky má člověk právo alespoň na opravu vadného výrobku nebo na dodání nového. Se zbožím by měl dostat i záruční list. Podnikatel si ale může určit podmínky, za jakých může zákazník nárok uplatnit. „Běžné je například vyloučení částí, které se rychle opotřebovávají nebo jsou náchylnější k poruchám, typicky baterií,“ řekla Hekšová.

Rozdíly se projevují i ve vyřizování reklamace, které může trvat déle. Zatímco ze zákona může zákazníkovi vzniknout právo na vrácení peněz, u záruky se nároky zpravidla omezují jen na opravu nebo výměnu.

Objevují se i placené „záruky“. Obchodník slibuje, že si člověk za příplatek zajistí možnost opravy nebo výměny zboží i po uplynutí dvouleté doby. Často ale fungují spíše jako pojištění. Mívají vlastní pravidla a omezení, která se vyplatí předem důkladně pročíst.

Výběr článků

Načítám