Článek
Spojené státy v říjnu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvalily na společnost Lukoil nové sankce, které firmu přiměly k rozhodnutí prodat zahraniční aktivity. Americké ministerstvo financí v listopadu zájemcům povolilo jednat s Lukoilem o převzetí jeho zahraničních aktivit do 13. prosince. Případná transakce by vyžadovala souhlas ministerstva.
Divize Lukoil International GmbH, která má pod kontrolou zahraniční aktiva Lukoilu, sídlí ve Vídni. Vlastní například rafinerie v Evropě, podíly v ropných polích v Kazachstánu, Uzbekistánu, Iráku či Mexiku a stovky čerpacích stanic po celém světě. Hodnota těchto aktiv se na základě údajů z loňského roku odhaduje na 22 miliard dolarů, čili zhruba 456 miliard korun.
Zdroje agentury Reuters uvedly, že společnost MOL o svém zájmu o koupi zahraničních aktiv Lukoilu informovala americké činitele. Maďarská firma má zájem o evropské rafinerie a čerpací stanice Lukoilu i o podíly v těžařských aktivitách v Kazachstánu a Ázerbájdžánu.
Maďarský premiér Viktor Orbán je považován za hlavního spojence ruského prezidenta Vladimira Putina v Evropské unii a jeho země navzdory snaze EU ukončit odběr ruských energií nadále usiluje o dodávky ruské ropy a plynu.
Orbán je vnímán také jako spojenec amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle jednoho ze zdrojů agentury Reuters maďarský premiér s Trumpem o plánech firmy MOL diskutoval při listopadovém setkání ve Washingtonu. Spojené státy po této schůzce udělily Maďarsku výjimku ze sankcí na využívání ruské ropy a plynu.
