Článek
Strukturální schodek, tedy výsledek hospodaření očištěný o vliv hospodářského cyklu a o jednorázové výdaje, ale od roku 2027 poroste a přesáhne dvě procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to ze střednědobých výdajových rámců, které jsou součástí návrhu rozpočtu na příští rok, který zveřejnilo ministerstvo financí v neděli pozdě večer.
Příjmy státního rozpočtu by podle ministerstva měly v letech 2027 a 2028 růst zhruba o tři procenta ročně. Přispěje k tomu podle něj zejména očekávaný růst spotřeby domácností a předpokládané zvyšování objemu mezd a platů v ekonomice, což se projeví vyšším výběrem daní a povinného pojistného.
K růstu daňových příjmů by mělo vést i zvýšení spotřebních daní z tabákových výrobků a valorizace ceny dálniční známky.
Výdaje vládních institucí by se podle výhledu měly zvyšovat zhruba o 2,9 procenta ročně. Vyšší výdaje si vyžádá valorizace penzí či zvýšení rodičovského příspěvku od roku 2027.
Nejvýraznější nárůst výdajů očekává výhled u ministerstva obrany, kde se zvýší ze 175,8 miliardy korun v roce 2026 na 237,8 miliardy korun v roce 2028. Výdaje ministerstva práce a sociálních věcí ve stejném období vzrostou z 977,9 miliardy korun na 1,032 bilionu korun.
Na úroky státního dluhu půjde už 110 miliard ročně
Deficitní hospodaření státu se projeví i na růstu státního dluhu. Zatímco v letošním roce by měl činit 44,2 procenta HDP, v roce 2028 dosáhne 46,4 procenta HDP. S tím bude souviset i růst nákladů na dluhovou službu. V příštím roce by měl stát podle navrženého rozpočtu dát na obsluhu státního dluhu 110 miliard korun, meziročně o deset procent víc. V roce 2027 dosáhnou výdaje na obsluhu dluhu 122 miliard korun, v roce 2028 budou činit 140 miliard korun.
Materiál také upozorňuje, že se ve výhledu začne zvyšovat strukturální deficit veřejných financí. Pro příští rok ho ministerstvo financí očekává ve výši 1,75 procenta HDP, což odpovídá limitu podle zákona o rozpočtové odpovědnosti.
Výhled ale předpokládá, že v roce 2027 strukturální schodek bude dvě procenta HDP, o rok později 2,1 procenta HDP. Zákon o rozpočtové odpovědnosti přitom očekává pro rok 2027 strukturální deficit nanejvýš 1,25 procenta HDP.
Národní rozpočtová rada už dříve upozornila, že bude nutné přijmout od roku 2027 další konsolidační opatření. To už ale bude úkol pro příští vládu, která vzejde z říjnových voleb.
Výdaje na obranu a Dukovany
Zvýšení státního dluhu si podle expertů v příštích letech vyžádá hlavně postupné zvyšování obranných výdajů k novému cíli Severoatlantické aliance. Ve střednědobém horizontu ale podle nich bude nutné buď snížit jiné výdaje, nebo zajistit nové rozpočtové příjmy.
Podle člena rozpočtové rady Jana Pavla Česko v krátkodobém horizontu prostor pro zvýšení dluhu má. „Ještě máme krátké okno do roku 2035, než naše veřejné rozpočty plně zasáhne efekt demografické změny,“ prohlásil už dříve Pavel. Podotkl, že řada jiných států s vyšším zadlužením bude zdroje pro růst obranných výdajů hledat obtížněji.
Český státní dluh byl na konci prvního pololetí 42,5 procenta hrubého domácího produktu, dosáhl tak rekordních 3,504 bilionu korun.
Náměstek ministra financí Tomáš Holub již před časem upozornil na to, že Česko sice fiskální prostor pro zvýšení dluhu má, nesmí s ním ale hazardovat s ohledem na dluhovou brzdu nastavenou na 55 procent HDP. Připomněl, že kromě růstu obranných výdajů se připravují i investice v energetice, zejména stavba nových bloků jaderné elektrárny Dukovany, které zadlužení země dál prohloubí.
