Článek
Průměrný panelový byt podle dat analytické společnosti Flat Zone podražil loni přibližně o pětinu na 70 987 korun za metr čtvereční. Modelový 70metrový byt na sídlišti tak vyšel na zhruba pět milionů korun. V závislosti na lokalitě se ale ceny mohou výrazně lišit. Například v Praze se nabízejí za zhruba devět milionů korun.
Bytů v panelových domech je v Česku přes milion a představují zdaleka největší část nemovitostního trhu. Cihlových bytů je více než 600 tisíc, novostaveb asi 300 tisíc.
Ještě před několika lety experti nad paneláky lámali hůl. Zájemci o vlastní bydlení preferovali modernější nové byty nebo si pořizovali vlastní rodinné domy. S překotným růstem cen v posledních deseti letech se ale jejich preference změnily. Paneláky je lákají především nižší cenou.
Právě tím zaujaly i menší investory. Kupci je vnímají jako alternativu, na kterou finančně dosáhnou. „Česká společnost se v posledních pěti letech upnula k investování do nemovitostí,“ uvedl pro Novinky Milan Roček, jednatel Flat Zone. „A ty nejdostupnější nemovitosti jsou panelové,“ dodal.
Zhodnotit peníze lze v paneláku aktuálně rychleji než v jiných typech realit. Například novostavby loni podražily o devět procent. Zánovní byty, tedy ty novější, které ale již měly minimálně jednoho majitele, o 13 procent. Starší cihlové byty pak o 12 procent.
V absolutních sumách narostla cena bytů v panelácích dokonce stejně jako u novostaveb, tedy přibližně o 11 500 korun. Hodnota nových bytů je přitom dvojnásobná.
„Růst cen na sekundárním trhu se nezastaví ani v letošním roce,“ prohlásil Jakub Šolar, obchodní ředitel realitní kanceláře Maxima Reality. Dodal však, že zdražování by mohlo zpomalit. „Tempo růstu cen nemovitostí dlouhodobě převyšuje růst mezd, což pravděpodobně povede k mírnému oslabování poptávky,“ uvedl.
Kupci přehlížejí rizika
Roček na silnou vlnu zájmu o panelové byty hledí skepticky. Podle něj se kupci navzájem ubezpečují, že je to nejlepší volba, aniž by racionálně vyhodnocovali rizika. „Růst cen panelových bytů neodpovídá jejich kvalitě,“ řekl.
Případné zájemce upozorňuje, že paneláky nesplňují nároky na moderní bydlení. Například nedisponují technologiemi, které pomáhají uspořit energie. Poptávka po nich tak může v budoucnu zase opadnout.
Otázkou je také životnost panelových domů. Ty nejčastěji vznikaly v 70. a 80. letech minulého století. Mají tak za sebou kolem 50 let existence, což je doba, která se dříve označovala za hranici životnosti těchto staveb.
Dnes je jasné, že paneláky vydrží déle. Jak dlouho, to už zřejmé není. Například projektanti a statici mluví o dalších zhruba 30 až 50 letech. Upozorňují však, že životnost domů ovlivní i péče o ně. Nevhodné stavební zásahy mohou stav domů výrazně poškodit.
