Článek
Hlavní politický poradce amerického ministerstva obrany Alexandr Velez-Green o záměru USA informoval spojence v NATO minulý pátek, uvedl zdroj TVP World. Dodal, že Washington očekává, že evropské alianční země předloží své plány, jak zaplnit vzniklou mezeru ještě před summitem NATO v Ankaře, který je naplánován na 7. a 8. července.
Zdroj televize z NATO naznačil, že americký plán stáhnout z Evropy polovinu zmíněných sil nesouvisí s nedávno oznámeným stažením amerických vojáků z některých evropských zemí.
Diplomatický zdroj stanice připomněl, že USA již dlouho varují, že přesunou prostředky z Evropy, aby tak přiměly evropské spojence maximalizovat schopnosti směrem k odstrašení Ruska a zároveň snížit závislost na Spojených státech. „Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve své národní bezpečnostní strategii z loňského prosince výslovně uvedla, že Evropa musí nést větší část břemene za svou vlastní obranu,“ poznamenal.
Ve hře je stále přesun zátěže z USA na spojence
Expertka RUSI, nejstaršího think-tanku na světě v oblasti obrany a bezpečnosti, Oana Lunguescuová pro TVP World naznačila, že americká redukce se týká sil, které by měly být nasazeny v Evropě v případě krize nebo konfliktu, spíše než prostředků v současnosti nasazených v evropských zemích NATO.
„Tato změna v rámci krizového nasazení má ale potenciálně větší důsledky z hlediska přesunu zátěže v rámci aliance než nasazení nebo rotace několika tisíc vojáků,“ poznamenala odbornice, která zastávala funkci mluvčí NATO.
Polsko a další spojenci NATO byli začátkem května zaskočeni, když americký ministr obrany Pete Hegseth zastavil plánované nasazení 4 000 vojáků v zemi. Prezident Trump později změnil jeho rozhodnutí a slíbil Varšavě „dalších“ 5 000 vojáků.
Zároveň ale Trump opakovaně kritizuje evropské spojence za nedostatečné obranné výdaje a pohrozil, že stáhne tisíce vojáků z Německa. Transatlantické napětí dále roznítila i ambice šéfa Bílého domu převzít kontrolu nad Grónskem, dánským zámořským územím. Trumpa také podráždil nedostatek podpory evropských spojenců pro znovuotevření Hormuzského průlivu pro lodní dopravu zablokovanou americko-izraelskými údery proti Íránu. V návalu rozhořčení prohlásil, že zvažuje vystoupení z NATO.
Americké síly pro hluboký úder
Síly pro hluboký úder představují schopnosti americké armády, včetně námořnictva a letectva, ničit strategické a taktické cíle hluboko v týlu nepřítele.
Mají prostředky pro proniknutí nepřátelskou obranou na vzdálenosti od desítek až po tisíce kilometrů.
Mezi hlavní pilíře těchto sil patří hypersonické zbraně umožňující konvenční přesný úder na velké vzdálenosti rychlostí přesahující Mach 5.
Součástí zmíněných sil jsou také přesné střely. Jde mimo jiné o rakety odpalované ze systému HIMARS nebo M270 MLRS, které zasahují cíle na vzdálenost přes 400 kilometrů.
Patří sem rovněž střely s plochou dráhou letu, zejména střely Tomahawk odpalované z pozemních baterií a ponorek.
Jde také o pokročilé dělostřelectvo, především děla schopná přesné palby na vzdálenost přesahující 70 kilometrů.
Americké strategické letectvo pak zahrnuje letouny Boeing B-52H Stratofortress schopné nést konvenční i jaderné zbraně, „neviditelné“ bombardéry Northrop B-2 Spirit, nadzvukové bombardéry s měnitelnou geometrií křídel Rockwell B-1B Lancer. Součástí by měl být také vyvíjený „stealth“ bombardér Northrop Grumman B-21 Raider.
Bombardér B-2 Spirit
