Článek
„Nestavím se do role soudu ani jiných institucí, ale jako ústavního činitele mě zajímá, jak by možný střet zájmů hodlal potenciální premiér řešit,“ řekl už dříve prezident Petr Pavel. Na řešení by totiž měl šéf ANO jen třicet dnů od svého jmenování.
Na dotaz, jaké vyznění mají právní rozbory, které si nechal udělat, odpověděl: „Co právník, to názor. Když to zjednoduším, jedna poloha je: Prezident má jmenovat vítěze voleb, nemá do toho co mluvit a tím to končí. Druzí říkají, že prezident má chránit Ústavu. Kdyby Babišovým jmenováním hrozilo porušení zákona o střetu zájmů, zvážím to. A budu se držet Ústavy.“
Co by tedy mohl Babiš udělat, aby jako možný premiér zákon o střetu zájmů neporušil? Mohl by Agrofert prodat. To ale podle všeho nechce.
„Pana prezidenta jsem ujistil, že dostojím jak českým, tak evropským zákonům a v případě, že nám lidé dají důvěru a budeme skládat vládu, tak údajný střet zájmů určitě problémem nebude,“ uvedl po skončení pondělního jednání Babiš.
Babišovy firmy bez dotací
Současné znění zákona o střetu zájmů je z roku 2017. Takzvaný „lex Babiš“ nezakazuje, aby člen vlády nebo premiér majetek vlastnil. Nesmí ho ale spravovat.
Pokud by tedy Andrej Babiš usedl do premiérského nebo ministerského křesla, musel by případný střet zájmů řešit při celé řadě rozhodování.
„Kdyby například vláda hlasovala o podpoře zelené nafty, mělo by to být bez něj,“ vysvětluje vedoucí Katedry obchodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy a člen Legislativní rady vlády Bohumil Havel. Agrofert totiž vlastní řadu zemědělských podniků, které na daňovou úlevu ve formě zelené nafty mají nárok.
Zákon zároveň omezuje přístup firem vlastněných členy vlády k veřejným zakázkám a dotacím. Babišovy společnosti by se jich tedy zřejmě musely vzdát.
„Je možné, že by se Andrej Babiš musel vzdát nejen nenárokových, ale také nárokových dotací. Záleží totiž na výkladu zákona, který není napsaný dobře, jsou v něm nejasnosti. A je možné, že se budou k dotacím v budoucnu vyjadřovat soudy,“ říká Havel.
Nárokové jsou v zemědělství ty dotace, které stát nebo Evropská unie vyplácejí automaticky při splnění základních stanovených podmínek. Je to především platba na hektar obhospodařované půdy. Nebo takzvaná zelená platba, kterou podmiňují šetrné praktiky k životnímu prostředí.
Nenárokové dotace se naopak vyplácejí na základě výběrového řízení. Příkladem je většina investičních dotací z Programu rozvoje venkova, například na stavbu haly nebo nákup techniky.
Stát Agrofertu dotace v minulosti vyplácel i v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš premiérem. Tehdy Babiš převedl koncern do svěřenského fondu, nicméně Evropská komise konstatovala, že fond stále ovládá, čímž je ve střetu zájmů.
Ministerstvo zemědělství letos v srpnu začalo po Agrofertu vymáhat dotace, které holding čerpal ve zmíněných letech. Babiš vracení peněz minulý týden ve čtvrtek v rozhovoru pro Denik.cz odmítl, označil požadavek za politickou kampaň a dopředu avizoval, že se hodlá se státem o dotace soudit.
Z celkových příjmů Agrofertu tvoří dotace zhruba jedno procento, přičemž polovina z toho jsou ty nárokové. Čistý zisk holdingu po zdanění loni meziročně vzrostl o pět miliard na sedm miliard a 100 milionů korun.
Svěřenský fond revival
Andrej Babiš by také mohl zopakovat zmíněný scénář z roku 2017 se svěřenskými fondy. Tehdy akcie spravovala například i jeho manželka Monika Babišová. Koncem loňského roku ale Babiš oznámil rozpuštění fondu a akcie opět získal do svého vlastnictví.
Zásadní otázkou, jestli převedení do fondu znamenalo, že Babiš skutečně ztratil kontrolu nad společností a vliv na její podnikání, se pak zabývaly soudy. „Převedení akcií teď by tak vyvolávalo další otázky, nakolik je to definitivní a nakolik je tu závazek akcie po nějaké době zase převést zpátky. Mohly by kolem toho vznikat další právní spory,“ vysvětluje Ondřej Preuss z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Křeslo někomu jinému, vliv Babišovi
Je možné, že se předsedou vlády stane někdo jiný z ANO, například první místopředseda hnutí Karel Havlíček. A ten by realizoval Babišovy záměry podle jeho pokynů. „Andrej Babiš by dál zůstal předsedou hnutí a poslancem. Všechna důležitá rozhodnutí by s ním ale pak premiér konzultoval,“ představuje Ondřej Preuss.
„Nárok na předsednickou funkci ve vládě má strana, která vyhraje volby, ale premiér nemusí být její předseda,“ dodává k tomu profesor Aleš Gerloch z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Na vyřešení problémů se zákonem o střetu zájmů by měl Andrej Babiš lhůtu třicet dnů od svého jmenování premiérem. „Třicet dnů je dostatečná doba pro vyřešení vlastnictví a správy koncernu Agrofert v souladu se zákonem o střetu zájmů. Věřím, že Babišovi právníci mají řešení připravená dopředu. Kdyby ale šel s Agrofertem na trh a chtěl ho prodat například nadnárodnímu řetězci, třicet dnů je na to málo,“ dodává Bohumil Havel.
