Článek
Vyplývá to z předběžných odhadů statistického úřadu Eurostat. Průměr Evropské unie podle něj činil 12,85 procenta.
„Výdaje v oblasti dávek, tvořených z velké části důchody, v roce 2024 představovaly v rámci Evropské unie téměř polovinu všech výdajů na dávky sociální ochrany,“ konstatovali statistici.
Podobná situace byla i v Česku. V peněžním vyjádření šlo podle Eurostatu na české důchody a související agendu 31,5 miliardy eur, tedy asi 790 miliardy korun. Meziročně mírně klesly, dlouhodobě se zvyšují, i když zatím nijak hrozivě. V roce 2023 vydával český stát na penze 31,74 miliardy eur.
V rámci evropské sedmadvacítky mělo loni Česko s 9,81 procenta HDP na tento typ sociální ochrany dvanácté nejnižší výdaje. Nejnižší byly v Irsku (3,74 procenta) a nejvyšší s takřka 17 procenty v Itálii.
Spor o výdaje na důchody se přitom v tuzemsku vede i na politické úrovni. Vláda Petra Fialy (ODS) kvůli snaze snížit budoucí deficity zavedla reformu, v jejímž rámci znevýhodnila předčasné penze, zpomalila navyšování budoucích výměrů a prolomila dosavadní hranici věku pro odchod do penze z 65 až na 67 let v budoucnu. Nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů chce tuto mez znovu snížit.
