Hlavní obsah

Vláda chce zrušit staré penzijní fondy, poplatky klesnou

Leží v nich stamiliardy, aniž by takřka dvěma milionům lidí vynášely. Vláda ANO, Motoristů a SPD se proto rozhodla staré, takzvané transformované penzijní fondy, zrušit. Podle serveru Seznam Zprávy mají skončit během deseti let, přičemž účastníci by se převedli do nových konzervativních fondů. V rámci chystaných změn důchodového systému, v němž lidem přispívá na jejich spoření na penzi stát, mají také klesnout poplatky penzijním fondům.

Foto: Jan Handrejch, Novinky

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO)

Článek

Ve starých fondech leží téměř 350 miliard korun a spoří v nich zhruba 1,7 milionu lidí. Dlouhodobě ale přinášejí nízké výnosy. Kvůli zákonné garanci nezáporného zhodnocení investují fondy velmi opatrně, zejména do státních dluhopisů, a reálně, po započtení inflace, střadatelé prodělávají.

Za posledních deset let činil průměrný výnos transformovaných fondů jen něco přes jedno procento ročně, zatímco inflace byla kolem čtyř procent, upozornily Seznam Zprávy.

„To není v zájmu střadatelů ani ekonomiky,“ řekl serveru vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Konec starého systému podporuje i Asociace penzijních společností. Podle jejího prezidenta Radka Moce je produkt překonaný a nemá smysl čekat, až v něm setrvá poslední účastník, což by mohlo být až po roce 2050.

Klíčovou otázkou je, co s účastníky. Podle návrhů by starší lidé mohli v transformovaných fondech, do nichž už nelze od roku 2013 vstupovat, dospořit, zatímco mladší by měli být motivováni k přechodu do účastnických fondů. Ti, kteří by zůstali i za deset let, by byli automaticky převedeni do konzervativních variant nového systému. Tuto cestu podle Seznam Zpráv prosazuje ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Ekonomové upozorňují, že zejména mladší střadatelé přicházejí v transformovaných fondech o možné výraznější zhodnocení. Zatímco dynamické fondy nového penzijního spoření vydělaly v poslední dekádě v průměru přes sedm procent ročně, staré fondy inflaci nepokryly.

Desetiletý horizont „vypnutí“ starých fondů má podle odborníků i praktické důvody. Konzervativní penzijní společnosti totiž drží ve velkém české státní dluhopisy a jejich rychlý výprodej by mohl rozkolísat trh. Zároveň je podle odborníků nutné respektovat garance, které stát účastníkům v minulosti slíbil, včetně nezáporného zhodnocení či možnosti výsluhové penze. Postupné ukončení má proto umožnit klientům dospořit za původních podmínek.

Reforma penzijního spoření tím ale nekončí. Ministerstvo financí finalizuje i úpravy vysokých poplatků, které dnes Čechům polykají až polovinu výnosů, a dále zavedení investiční strategie životního cyklu a změny státní podpory, zejména pro mladší střadatele.

„Poplatky rozhodně klesnou,“ potvrdil Novinkám zdroj obeznámený s přípravou změn. Ministerstvo zatím změny nechce komentovat, plánuje je představit do konce května.

Podle dřívějších plánů ANO by penzijní fondy v budoucnosti mohly investovat také do jaderné energetiky, infrastruktury či bydlení. Stát by zároveň střadatelům zaručil, že o své peníze nepřijdou a vklad se jim zhodnotí.

„Je to jeden z cílů naší Hospodářské strategie. Konkrétní opatření sdělíme, až bude finální shoda koalice,“ sdělil Novinkám ministr průmyslu Havlíček.

Výběr článků

Načítám