Článek
„Doplňkové penzijní spoření v nové podobě funguje od roku 2013, je tedy vhodná doba bavit se o jeho novém nastavení. Lidé začínají spořit pozdě, potřebujeme je do něj dostat dřív,“ uvedl bývalý šéf vládní důchodové komise Vladimír Bezděk na pondělním semináři ve Sněmovně. Komisi vedl v letech 2004 až 2005 a znovu v roce 2010.
Penzijní fondy jsou jedním z hlavních nástrojů, jak si v Česku dlouhodobě spořit na důchod – stát spoření podporuje příspěvky i daňovými úlevami. V současné době fondy využívá 3,914 milionu lidí. Cílem spoření je navýšit lidem jejich příjmy v penzi.
Jedním ze způsobů, jak lidi přilákat, je podle Bezděka revize poplatků. Jejich hlavní část se neplatí z objemu naspořených peněz, ale z výnosu. U dynamických fondů, které investují hlavně do akcií a mohou přinést vyšší zhodnocení, je objem zpoplatněn jedním procentem. Jejich výnos 15 procenty, připomněl Bezděk, který vede investiční společnost Avant.
Fondy by se měly snažit dosáhnout co nejlepších výsledků. Je proto potřeba je motivovat, aby nedostávaly stejné poplatky za podprůměrné výnosy jako ty s lepšími výsledky. „Nyní jsou správci fondů odměňováni za jakýkoliv kladný výnos,“ konstatoval Bezděk.
V poplatku z výnosu by podle něj měl být určený vhodný ukazatel jako hranice, poplatek by se pak vyplácel až od určité míry výkonnosti vůči ní. Správce fondu by měl motivaci k co nejlepšímu výsledku a nemohl by se odměňovat za nízký výnos.
Vysoké poplatky fondům se řeší už delší dobu. Ministerstvo financí teď připravuje novelu zákona, která by je upravila. Svůj návrh předložili i opoziční Piráti, kteří vedle nižších poplatků chtějí uvolnit pravidla pro investování, aby fondy mohly lépe lidem zhodnocovat úspory.
Naposledy na jejich vysokou úroveň poplatků upozornila studie think tanku IDEA při akademickém pracovišti CERGE-EI. „U dynamických fondů činí poplatky přes dvě procenta ročně,“ zdůraznil ve Sněmovně spoluautor studie Lukáš Nádvorník.
Zmizí polovina výnosu
Pokud by si člověk ukládal čtyřicet let 1100 korun měsíčně a měl průměrné desetiprocentní roční zhodnocení, na konci bude mít na účtu 2,95 milionu, se státním příspěvkem dokonce 3,54 milionu. Jenže poplatky mu částku srazí na pouhých 1,78 milionu korun. „Polovina výnosu se vypaří kvůli poplatku,“ řekl Nádvorník.
Na Slovensku, kde jsou poplatky 0,4 procenta, by mu po přepočtu zůstalo 3,16 milionu. Nižší poplatky jsou také třeba ve Švédsku či Lotyšsku.
Podle Filipa Pertolda, spoluautora studie, není mezi způsoby, jak zvýšit úspory, nutně zvýšení jejich úložek. „Diskuse má být o tom, jak dlouho spoříme a jak efektivně,“ dodal s tím, že je potřeba zvýšit výnos a prodloužit dobu spoření.
Penzijní společnosti se ale hájí tím, že na rozdíl od slovenských či švédských fondů mají vyšší náklady, protože je v Česku systém dobrovolný a lidi je třeba do něj přitáhnout.
