Článek
Pokud si člověk bude 25 let spořit 1500 korun měsíčně v dynamickém, následující tři roky ve vyváženém a poslední dva roky v konzervativním fondu, bude mít na konci celého období 1,58 milionu korun.
Při výhradně konzervativním spoření to za celé třicetileté období bude jen 887 tisíc. Tedy o téměř 44 procent méně.
„Spořená částka je včetně dvacetiprocentního státního příspěvku, což je 300 korun měsíčně,“ upřesnila Tereza Slavíková, produktová manažerka NN Penzijní společnosti, která propočty provedla.
Příklad přitom počítá s průměrným ročním zhodnocením šest procent u dynamického fondu, čtyři procenta u vyváženého a dvě procenta u konzervativního. Předpokládá také postupný přesun úspor do bezpečnějších investic před penzí, což eliminuje rizika.
Obecně totiž platí, že dynamické fondy jsou rizikovější, ale mívají výrazně vyšší výnos. Investují například do akcií. Konzervativní fondy jsou díky zaměření třeba na dluhopisy bezpečnější, jejich zhodnocení se ale často pohybuje pod úrovní inflace. Vyvážené fondy stojí mezi nimi.
Za posledních deset let tak měly dynamické fondy napříč trhem průměrné roční zhodnocení 7,15 procenta, vyvážené 4,14 a konzervativní 1,31 procenta.
Mladší lidé by přitom díky dlouhému období spoření měli volit dynamičtější formu, protože se případné výkyvy směrem dolů časem vrátí zpět k růstu. „Více než samotný věk je ale důležitější to, za jak dlouho bude člověk peníze potřebovat, jak dobře snáší kolísání hodnoty úspor a zda při poklesu dokáže zachovat původní strategii,“ uvedla Slavíková.
Důležité je dlouhodobé zhodnocení
I ona ale upozornila, že při dlouhé době spoření je vhodná dynamická strategie. Pokud člověku zbývá deset až patnáct let, lze začít postupně přidávat vyvážené investice. Při pěti až deseti letech je vhodné dále snižovat podíl dynamických investic.
„Důležitý je i způsob, jakým chce člověk peníze čerpat. Při postupném čerpání může část portfolia zůstat dynamická déle než při plánovaném jednorázovém výběru,“ dodala Slavíková.
Důležitá je i volba penzijní společnosti, protože ne všechny dynamické fondy bývají stejně výnosné. Člověk by přitom neměl hodnotit fond jen podle posledního roku, protože může dojít k nečekanému výkyvu.
„Podíval bych se na průměrnou výkonnost strategií alespoň za deset let a pak třeba za posledních pět let a volil bych z lepší poloviny výsledků v obou kategoriích,“ poradil Václav Šimek z poradenské společnosti Freedom Financial Services.
Za posledních pět let přitom překonalo průměrné desetiprocentní roční zhodnocení pět fondů. Mezi prvními třemi byly Růstový fond NN Penzijní společnosti, Globální akciový fond od Consequ a Akciový fond penzijní společnosti Uniqa.
Životní cyklus má výhody i nevýhody
Od příštího roku by měly podle plánu vlády penzijní společnosti povinně nabízet nově spořícím primárně strategii životního cyklu. Ta se bude řídit zásadou: čím mladší člověk, tím dynamičtější, ale také výnosnější a rizikovější investování. Případné krátkodobé propady se totiž díky dlouhé době spoření vyrovnají.
S přibývajícím věkem a blížícím se odchodem do důchodu se budou peníze postupně přesouvat do konzervativních, tedy méně výnosných, ale stabilnějších nástrojů. Přijetí strategie bude dobrovolné.
„Správný mix fondů ve správném věku poskytne člověku na konci investování až miliony korun navíc,“ hájila její zavedení Asociace penzijních společností ČR.
Podle Slavíkové je na strategii pozitivní, že motivuje mladší lidi s ohledem na dlouhou dobu do důchodu k dynamičtějšímu investování. Zároveň omezuje riziko, že převedou peníze do konzervativnějších investic ve špatnou dobu, protože změna bude probíhat postupně. Je také pohodlná z hlediska správy peněz.
Nevýhodou naopak je, že nezohledňuje zkušenosti investujících ani jejich rozdílnou schopnost snášet riziko. „Potřeby i investiční horizont člověka se mohou časem měnit. Někdo může chtít čerpat předdůchod, jiný nemusí potřebovat peníze do sedmdesáti let,“ dodala.
