Jeden klik a z účtu začnou mizet pravidelně peníze. Málokdo si toho všimne

Rubeš zjistil, že podobné předplatné má jeho vlastní matka, což ho vyburcovalo k pátrání po dalších obětech. Nejprve prověřil svůj telefonní seznam, načež našel desítky lidí s aktivním předplatným mezi zhruba tisícovkou kontaktů.

Poté začal obvolávat další čísla z velkého balíku, které se mu podařilo společně se známými sehnat. Tvrdí, že se problém týká přinejmenším tisíců lidí v Česku.

„Všichni mají společného jmenovatele, a to je, že nikdo z těch lidí rozhodně nevěděl, že potvrzuje předplatné skrz SMS. Mysleli si, že dělají něco úplně jiného,“ popsal Rubeš ve své reportáži.

Samotné Premium SMS nejsou podvod. Jde o běžný způsob, jak lze přes mobilního operátora zaplatit za službu třetí strany. Patří sem například parkovné, jízdenky nebo různé digitální služby. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) ale dlouhodobě upozorňuje také na případy, kdy lidé tvrdí, že si placenou službu neobjednali nebo o jejím objednání nebyli dostatečně informováni.

U problematických předplatných začíná všechno často na internetu. Uživatel hledá něco úplně jiného – například dokument ke stažení, hru nebo nějakou službu. Dostane se na stránku, která po něm chce telefonní číslo. To zadá a následně obdrží SMS.

A právě v nepozorném potvrzení takové zprávy je hlavní problém. SMS může aktivovat předplatné, jehož cena je uvedena někde v procesu drobným písmem nebo způsobem, kterého si uživatel nevšimne. I když jde jen o jedno neopatrné kliknutí, platba se následně opakuje každý týden či měsíc a objeví se přímo ve vyúčtování mobilního operátora.

Podobný případ je možné dohledat i u služby Playtheque. Uživatelé popisují situaci, kdy chtěli z internetu stáhnout dokument, zadali telefonní číslo a následně byli přesměrováni na Playtheque. Jeden z nich uvedl, že následně zjistil platbu za službu na vyúčtování.

Rubeš ve své reportáži narazil například na služby Soundies, Soundees Music, Playtheque, Appland, Gamistream či Carefizz. Podobných služeb je ale na internetu mnohem více. Některé vypadají jako hudební nebo videoportály, jiné jako herní weby či katalogy aplikací. Jejich společným rysem může být především způsob monetizace: uživatel za přístup neplatí jednorázově, ale prostřednictvím pravidelně účtovaného předplatného.

U některých přitom není na první pohled jasné, proč by za jejich obsah měl člověk vůbec platit.

Například Playtheque se prezentuje jako digitální služba s obsahem pro uživatele. Samotná doména funguje i v několika dalších zemích a služba je vedena jako služba třetí strany u zahraničních mobilních operátorů.

Právě množství podobných webů naznačuje, že existuje celý ekosystém služeb, které lze poměrně rychle vytvořit, naplnit základním obsahem a napojit na systém prémiových SMS. V době generativní umělé inteligence je navíc vytvoření podobného jednoduchého webu výrazně levnější a rychlejší než dříve.

Devadesát devět korun týdně není částka, která většinu lidí okamžitě vyděsí. Měsíčně jde přibližně o čtyři sta korun, za rok už o více než pět tisíc. Navíc nejde o klasickou platbu kartou. Peníze se objeví ve vyúčtování mobilního operátora jako platba třetí straně.