PŘEHLEDNĚ: Mimořádný výběr úspor i konec starých fondů. Co přinesou změny v penzijním spoření

Ministerstvo financí odhaduje, že se díky změnám lidem, kteří si odkládají peníze už od mládí, zvýší před odchodem do penze průměrná naspořená částka o milion korun. Chce toho dosáhnout několika kroky.

Vláda chce do systému přilákat více mladých. Dnes státní příspěvek činí u všech, kromě důchodců, dvacet procent z měsíčního vkladu mezi 500 a 1700 Kč. U vyšších úložek zůstává stejný. Maximální výše je 340 korun měsíčně.

Nově mají lidé do svých třicátých narozenin dostávat čtyřicet procent svého měsíčního vkladu. Tedy dvojnásobek toho, co ti ostatní. Při maximálním podporovaném vkladu 1700 korun tak může státní příspěvek dosáhnout 680 korun měsíčně. Při spořené pětistovce pak 200 korun, namísto standardní stokoruny.

U dětí a mladistvých do osmnácti let věku se zároveň sníží hranice vkladu, od které vzniká nárok na příspěvek, z 500 na 100 korun měsíčně.

Mladí lidé od osmnácti let do dne, kdy oslaví 36. narozeniny, si budou moci jednorázově vybrat až třetinu svých úspor a jejich výnosů bez sankce. Tedy za předpokladu, že si spoří aspoň deset let.

Výběr není podmíněn žádným konkrétním účelem, byť se předpokládá, že to člověk použije například na bydlení. Doposud byl možný jen mezi osmnáctým a dvacátým rokem života.

Dnes se před zahájením spoření vyplňuje investiční dotazník, který zkoumá, jakou míru rizika jsou spořící schopni podstoupit. Proto mnoho z nich končí v méně rizikových konzervativních fondech s nižším výnosem.

Nově se povinný investiční dotazník zruší. Penzijní společnosti budou muset nově spořícím při zahájení spoření nabízet takzvanou strategii životního cyklu, která se bude řídit zásadou: čím mladší člověk, tím dynamičtější, ale i výnosnější a rizikovější investování. Případné krátkodobé propady se totiž díky délce spoření většinou vyrovnají.

S přibývajícím věkem člověka a jeho blížícím se odchodem do důchodu se budou peníze postupně přesouvat do konzervativních, tedy méně výnosných, ale stabilnějších nástrojů.

U lidí do padesáti let tak v této strategii životního cyklu bude podíl dynamických investic, klasicky třeba do akcií, nejméně 75 procent. V alternativních fondech, které investují třeba do nemovitostí, infrastruktury či neveřejně obchodovaných společností, bude moci být maximálně deset procent.

Člověk ale bude moci tuto strategii životního cyklu odmítnout a zvolit si rozložení investic dle vlastní preference.

Dnes si penzijní společnosti mohou u účastnických fondů s výjimkou alternativních ročně účtovat až jedno procento z objemu spravovaného majetku a až patnáct procent z dosaženého výnosu. U transformovaných fondů, do nichž bylo možné vstoupit nejpozději do konce listopadu 2012, činí tyto limity až 0,8 procenta za správu majetku a až deset procent z výnosu.

Nově mají podle plánů vlády stávající i noví klienti penzijních společností platit jen poplatek do výše 0,5 procenta z objemu spravovaného majetku. Poplatek za zhodnocení má zcela zmizet.

Jedinou výjimkou jsou alternativní fondy, u nichž se nic měnit nebude. Zůstane u nich poplatek 2,5 procenta za správu a 25 procent ze zhodnocení. Jinak by totiž nemohly investovat například do startupů.

Transformované fondy, které vznikly z původních penzijních fondů v roce 2013 a do nichž už od té doby není možné vstupovat, mají skončit do konce roku 2036. Spořícím sice garantují, že na investicích nepřijdou ani o korunu, jejich zhodnocení se však často pohybuje pod úrovní inflace. Právě to je důvodem jejich plánovaného zrušení. Lidé, kteří v nich mají peníze, budou převedeni do konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření.

Desetileté přechodné období má dát lidem dostatek času na změnu. Odborníci ale i tak doporučují těm, kteří mají do penze deset a více let, aby přešli do výnosnějších typů fondů.

Ministerstvo financí ještě zvažovalo, že do novely zákona zanese povinnou nabídku penzijního spoření všem novým zaměstnancům. Shodlo se se zástupci zaměstnavatelů, že jde o krok správným směrem, ale nenašlo s nimi shodu na konkrétní podobě.

Ale tato možnost je stále ještě ve hře. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že by v Poslanecké sněmovně podpořila případný pozměňovací návrh, pokud by byl jednoduchý a srozumitelný a měl jednomyslnou podporu zástupců zaměstnavatelů.

Novelu musí ještě schválit zákonodárci a podepsat prezident.