Verdikt, na který čekají tisíce klientů. O osudu Maliny rozhodne soud s věřiteli

„Bude se konat přezkum, kde se řeší, kdo je a kdo není věřitel. Pak bude schůze věřitelů. Ta by měla rozhodovat o způsobu řešení úpadku,“ řekl Právu Lukáš Uhl, který firmu v současnosti vede a dříve mimo jiné jako provozní ředitel pomáhal v insolvenci oděvní značce Pietro Filipi.

Vedení Maliny půjde na schůzi s návrhem, aby se Malina reorganizovala. „V současné době máme asi 750 rozpracovaných zakázek. To znamená, že už se lidem zavezla část technologie, udělala se nějaká práce. Zbývá jen málo, aby se to dodělalo a lidé doplatili zbytek faktury. Náklady na dokončení jsou relativně malé,“ sdělil Uhl.

Vznikne tím podle něj profit, z nějž se dá uspokojovat zbytek věřitelů.

Vedle toho je dalších zhruba 2200 klientů, u nichž se s pracemi ani nezačalo. „Tam vidíme několik možností, jak to zrealizovat,“ konstatoval Uhl bez upřesnění.

V podstatě jde ale podle něj o to, že se buď systémy dostaví, nebo se zákazníkům prodá technologie. „Chceme, aby to pro ty lidi bylo, pokud možno, co nejvíce příznivé, aby měli co nejmenší doplatky a aby jim to dávalo smysl,“ dodal Uhl. Míní, že by se takto podařilo uspokojit tři čtvrtiny lidí, jimž firma dluží peníze.

Takový systém, který bude přinášet zisk, je podle něj výhodnější než konkurz. Pak by firmu převzal správce, který by ji začal rozprodávat.

„Přitom na účtech je kolem sedmdesáti milionů korun, zboží na skladech není téměř žádné. U zákazníků je sice nějaká technologie, ale bude téměř nemožné ji z nich dostat,“ podotkl Uhl.

Na druhé straně by byly náklady na zpeněžení, odměna insolvenčnímu správci, náklady na odstupné, takže výnos pro věřitele by se pohyboval v řádu desítek milionů. Avšak pohledávky dosahují 1,4 miliardy korun.

Ještě předtím, v průběhu příštího týdne, by měli insolvenční správce Rudolf Vinš a prozatímní věřitelský výbor zaslat soudu písemnou zprávu o své dosavadní činnosti.

„Správce se vyjádří zejména k vhodnosti dlužníkem navrženého způsobu řešení jeho úpadku a také k jeho dosavadní spolupráci s dlužníkem a prozatímním věřitelským výborem,“ upřesnil soudce Městského soudu v Praze Jiří Rada.

Potíže společnosti se začaly projevovat zkraje letošního roku, když krátce předtím v médiích avizovala například vlastní výrobu komponentů v Číně. Část zakázek, kde byly složeny zálohy, přitom ani nezačala realizovat, část nedokončila. Proto firma v květnu poslala sama sebe do insolvence.

V posledních týdnech okolo ní bylo poměrně rušno. Jednak v září ohlásila, že od květnového zahájení insolvence dokončila 600 z celkem asi 3800 nedokončených zakázek. Za tu dobu také zaznamenala zisk 98,3 milionu korun.

Následně došlo k obměně nejvyššího vedení, kdy se jediným členem představenstva a výkonným ředitelem stal právě Lukáš Uhl. Dosavadní krizové vedení v čele s Marianem Kláskem muselo odejít.

„S výsledky týmu Maliny jsem byl hrubě nespokojen a věřím, že změna v podobě Lukáše Uhla pomůže věci zásadně zlepšit a zrychlit,“ prohlásil k tomu zakladatel holdingu Cyril Regner.

Podobně se vyjádřil i Jan Eisenreich, zástupce člena prozatímního věřitelského výboru z řad zákazníků. „Byli jsme nespokojeni z důvodů pomalé realizace fotovoltaických projektů, netransparentní komunikace a tvorby veřejného obrazu, který nebudil důvěru věřitelů a veřejnosti,“ potvrdil.

Klásek sám se podle Hospodářských novin o svém odvolání dozvěděl zprávou v datové schránce. Svůj odchod dává do souvislosti s tím, že jeden z majitelů Regner po něm chtěl detailní informace o fungování společnosti z titulu člena dozorčí rady, a on mu je odmítl poskytnout.

Spolu s Kláskem ale skončila i firma Misura Information Technologies, která měla krizové řízení společnosti do té doby na starosti. Za ní stála podnikatelka Libuše Barková, která se v minulosti dostala do hledáčku médií i v souvislosti se skandály někdejšího premiéra Stanislava Grosse a byla pravomocně odsouzena pro podvod.

Ještě před výměnou podle serveru Seznam Zprávy insolvenční správce Maliny zastavil vyplácení peněz krizovému managementu řízenému Barkovou. „Měl totiž pochybnosti o tom, zda je jeden a půl milionu korun vyplácených měsíčně za krizové řízení smysluplných. Podobně se vyjádřily i Vrchní soud v Praze a státní zastupitelství,“ informoval server.