Článek
Aktuálně vláda čachruje s penězi na platy kuchařek, hospodářek či uklízeček ve školách, jejichž financování chtěla už od září přehodit na obce a kraje. Takto se jí to ale nepodařilo ve Sněmovně prosadit a tyto zaměstnance musí do konce roku nadále zajišťovat stát. Na samosprávách to bude až od ledna.
Stanjura sice už prozradil, že ze Všeobecné pokladní správy státního rozpočtu, v níž jsou prostředky, které nemají specifický účel a slouží ke krytí obecných potřeb státu, přesměruje na platy nepedagogů 4,2 miliardy korun. Kde v pokladní správě mohou následně chybět, ale sdělit nechce.
Přitom ale čtyři miliardy nejsou ani polovina nutných peněz. I Národní rozpočtová rada připomněla, že na platy nepedagogů od září do prosince je potřeba dodatečných deset miliard.
„Ty v rozpočtu na příslušném ukazateli ministerstva školství chybí. V úvahu připadala vládní rozpočtová rezerva, která je však již nyní vyčerpána,“ sdělila Novinkám rada. A dodala, že Stanjura v rezervě peníze nemá zejména proto, že už musel dofinancovávat dotace na obnovitelné zdroje energií, které v rozpočtu škrtl, než zjistil, že se pokrýt musejí.
V pokladní správě je volných už jen deset miliard, a to na odstraňování důsledků loňských povodní a obnovu. „Tyto prostředky by se však neměly využít, neboť rozpočet na rok 2025 byl o tuto částku navýšen pouze v důsledku povodní,“ zdůraznila rada.
Účelově vázané v pokladní správě jsou třeba i peníze na státní příspěvky na stavební spoření či odvody do rozpočtu EU.
„Všechna rizika, na která Národní rozpočtová rada při schvalování rozpočtu upozorňovala, se naplňují,“ konstatovala rada.
Realita se míjí
Rozpočtově nekrytá je i zmíněná podpora obnovitelných zdrojů energie. Na tu má stát letos vynaložit 28,57 miliardy korun, tedy o dvacet miliard víc, než s čím počítá schválený rozpočet. K navýšení výdajů už musela vláda použít miliardy z rezervy a nespotřebované výdaje z předchozích let.
Stanjura ale nezápolí jen s nadměrnými nerozpočtovanými náklady, nýbrž mu zřejmě budou chybět i naplánované příjmy. Podle analytika společnosti Investika Víta Hradila se totiž jeví jako velmi nepravděpodobné, že stát vyinkasuje dostatek z prodeje emisních povolenek na trhu.
Rozpočet počítá s příjmem 30 miliard korun. Aby do něj přitekly, musela by průměrná cena povolenky být kolem 104 eur za tunu oxidu uhličitého. Jenomže letošní průměrná cena zatím činí jen 72 eur.
„Celkem se tedy realita se schváleným rozpočtem míjí o desítky miliard korun,“ shrnul Hradil.
Odhadovat, zda se podaří dodržet plánovaný schodek rozpočtu ve výši 241 miliard, je tudíž podle rozpočtové rady předčasné. Stanjura si ale komplikace nepřipouští. „Současné vládě se již třikrát po sobě podařilo schválený deficit nejen dodržet, ale také oproti schválené výši ještě snížit. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by tomu mělo být v tomto roce jinak,“ sdělil mluvčí ministerstva Ondřej Macura.
Nepedagogy nicméně musí doplatit resort školství. Ministr Mikuláš Bek (STAN) už je našel, ovšem na úkor jiných - takzvaných provázejících učitelů či soukromých škol. Znamená to vytloukání klínu klínem, neboť část hodlá poptávat opět u Stanjury.
„Budeme žádat ministerstvo financí o dofinancování soukromých a církevních škol, ale až po letní inventuře,“ avizovala mluvčí Veronika Lucká Loosová.
„Degradace kultury sestavování rozpočtu“
Kritiku kvůli rozpočtu schytává Stanjura od opozice. „Potvrdilo se, že při prosazování státního rozpočtu opakovaně mystifikoval veřejnost i zákonodárce, když tvrdil, že s potřebnými prostředky rozpočet počítá,“ reagovala na látání děr ve školství šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.
„Nic nevypovídá o upřímnosti péče Fialovy vlády o bezpečnost Česka lépe než utracení celé rezervy na účetní machinace uměle vylepšující schválený deficit,“ dodala.
Jinak ale dosavadní vývoj plánovanému hospodaření státu spíše přeje, když pokračuje růst mezd a s ním spojený výběr daní z příjmů či příspěvků na sociální zabezpečení.
„Dostavilo se i očekávané oživení spotřeby domácností, a tedy i zvýšené inkaso daně z přidané hodnoty či spotřebních daní,“ poznamenal ekonom Hradil.
Rozpočtová katastrofa tak podle jeho slov nehrozí. „Nicméně o degradaci kultury sestavování rozpočtu podle mého názoru letos hovořit bohužel lze,“ uzavřel.
