Článek
Vyplývá to z dat Eurostatu, na která upozornil Český statistický úřad. „Za celý život odpracuje český zaměstnanec o několik let více než zaměstnanec v Německu,“ okomentoval údaje místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek.
Při přepočtu to vychází zhruba na nějaké čtyři roky, odbory odhadují ještě delší dobu, což je dáno i tím, že vycházejí ze starších dat a průměrná týdenní odpracovaná doba se v obou zemích vyvíjí.
Víc práce za méně peněz
Důvodem je podle něj mimo jiné to, že lidé v Česku mívají dlouhou pracovní dobu. „Když se to dá do kontextu se mzdami, které jsou zde nižší než u našich západních sousedů, dá se říct, že pracujeme delší dobu za menší výdělky,“ dodal Vaňásek.
Průměrná délka pracovního života je zhruba 38 let, může však být i delší, a to v závislosti na tom, zda člověk studoval, či nestudoval vysokou školu.
Podle údajů agentury Mazars letos dosáhla průměrná mzda v soukromém sektoru v Česku 46 557 korun, zatímco v Německu to bylo po přepočtu 116 682 korun a v Rakousku 126 125 Kč.
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka jsou i další důvody rozdílů. „Ano, v Česku máme opravdu delší pracovní týden, protože se tu nikdy neprosadilo žádné uvolnění ve vztahu k zaměstnancům. Jsme naučení, že máme osm hodin denně a jedeme v tomto rytmu. Pouze společnosti, které jsou trochu vizionářské, dokážou zaměstnance motivovat tak, aby podali výkon i s nižším počtem hodin,“ řekl.
„Další příčinou je to, že je tu trochu jiná struktura úvazků než třeba v Nizozemsku,“ upřesnil Dufek. Částečné úvazky zaměstnavatelé tolik lidem nenabízejí. „Jsou tu skoro sprostým slovem. Firmy mají pořád dostatek zaměstnanců, takže i když jsou ženy třeba na rodičovské a uvítaly by práci na několik hodin denně, tak jim nevycházejí vstříc,“ konstatoval.
Stát zvýhodnil slevou na pojistném od roku 2023 zkrácené úvazky rodičů dětí do deseti let, lidí starších 55 let, mladých lidí do 21 let a handicapovaných. Tuto slevu zatím uplatnilo přes 27 tisíc firem na téměř 130 tisíc zaměstnanců. Nejčastěji se to týkalo rodičů malých dětí a starších pracovníků.
Pilné uklízečky
„Nejdelší pracovní týden 39,8 hodiny zaznamenal Eurostat v roce 2024 v Řecku, 39 hodin v Bulharsku a 38,9 hodiny v Polsku,“ uvedli statistici na portálu Statistika a my. Naopak nejkratší pracovní týden 32,1 hodiny mělo už zmíněné Nizozemsko, následované Dánskem, Německem a Rakouskem se 33,9 hodiny.
I v Česku je přitom znát určitý vývoj, kdy v průměru odpracovaných hodin ubývá. V roce 2008 to bylo 41,5 hodiny, v roce 2014 pak 39,4 hodiny.
Z hlediska odvětví v Česku nejvíce odpracují lidé vykonávající různé služby pro domácnost, třeba úklid v bytech či hodinoví manželé. V průměru je to téměř 47 hodin týdně. Přes čtyřicet hodin týdně je to pak u zaměstnanců ve stavebnictví a zemědělství. Nejméně, 35,3 hodiny, je to v oblasti vzdělávání, 35,4 hodiny pak v administrativních a podpůrných činnostech.
Ve světě v posledních letech zkouší čtyřdenní nebo pětidenní pracovní týden s kratší pracovní dobou. Například ve Velké Británii všechny podniky, které se testování zúčastnily, potvrdily, že v něm budou pokračovat.
