Článek
Můžeme čekat, že ceny energií porostou dál?
Ano, ceny energií téměř určitě porostou minimálně do konce roku. Velmi pravděpodobně se růst cen energií prodlouží i do dalšího roku. Mohl by zpomalit, pokud letošní zima bude po celém světě mírnější.
Ve hře jsou také možnosti v oblasti navýšení nabídky, tedy zvýšení objemu těžby klíčových komodit. To však bude v každém případě nějakou dobu trvat, takže neočekáváme, že by k významnému posílení nabídky energií došlo dříve než na konci roku.
Topná sezona už na některých místech začala. Za energie si Češi připlatí
Zpomalení růstu cen energií by mohlo pomoci také k uklidnění na trhu s emisními povolenkami, kde v reakci na vyjádření zástupců Evropské komise došlo k významnému pohybu směrem dolů. Toto uklidnění se ale z pohledu peněženek spotřebitelů bude zdát jako běh na velmi dlouhou trať.
Mohly by energie v dohledné době zlevnit?
Výraznější zlevňování cen energií dle našich odhadů není na pořadu dne.
Je při aktuální situaci rozumnější fixace cen energií, nebo naopak tarify, které kopírují vývoj na trhu? Lze říct, která varianta je v aktuální situaci pro spotřebitele výhodnější?
Fixace cen energií po jejich dramatickém růstu se nemusí zdát jako dobrý nápad. Záleží však na délce fixace a jejích podmínkách. Spotřebitel, který by dlouhodobě zafixoval ceny energií na současných – z pohledu několika let velmi vysokých – cenách by tohoto rozhodnutí mohl později v dalším roce litovat.
Plyn a elektřina zdražují, tarifem lze cenu napojit na velkoobchodní
Pokud ovšem dojde k alespoň nějakému poklesu cen energií ke konci roku 2022, fixace naopak dodává spotřebitelům alespoň nějakou jistotu výše cen a omezí tak pravděpodobnost nepříjemných překvapení v případě dalšího růstu.
Distributoři a výrobci energií mají však podstatně více informací o situaci na trhu a o jeho možném vývoji. V jednání o nových cenách i v případě fixace tak mají silnou informační výhodu – tedy výhodu ve vyjednávání. Každou nabídku je proto nutné důkladně zvážit.
Změna poskytovatele nebo alespoň dotaz na nabízené ceny u konkurence by mohly při vyjednávání spotřebiteli pomoci. Konkurent bude pravděpodobně ochoten ze své ceny slevit za cenu získání nového zákazníka.
A co ty tarify navázané na vývoj trhu?
Ty jsou už delší dobu kritizovány Energetickým regulačním úřadem v Jihlavě z důvodu horší srozumitelnosti podmínek. Ceny v tarifech se odvíjejí od situace na trhu, což za běžných podmínek není zásadní problém a spotřebitel může navíc ušetřit.
Energetické šeky by potřební mohli dostat už koncem roku
Současná situace ale není zdaleka běžná. Cena energií v následujících měsících poroste a její vývoj pro další rok nelze s vysokou přesností odhadnout. Spotřebitel je tak vystaven jisté míře nejistoty spojené s vývojem trhu. Cena proti fixovaným tarifům může sice klesat, ale i růst.
Při volbě tarifu navázaného na trh ale nebude spotřebiteli v ceně promítnuta přirážka za takzvanou fixaci ceny, která odráží náklady spojené s rizikem vývoje trhu pro distributory. Distributor si při fixaci z důvodu kolísání trhu musí vytvořit jistý cenový polštář pro absorpci případných růstů cen nad očekávání trhu.
Tarify kopírující cenu na burze jsou tedy vhodnější pro zkušenější spotřebitele s ochotou alespoň trochu riskovat.
Situace je tak komplexní, že se skoro nabízí otázka: Má pro spotřebitele vůbec smysl na aktuální vývoj na trhu reagovat?
Ano, spotřebitelé by měli získat dostatečný počet nabídek tarifů a cen energií od různých poskytovatelů, aby co možná nejvíce zmírnili dopad růstu cen energií na rozpočty svých domácností.
Zdražovat budou hlavně služby a stavby, říká ekonom
Relativně výhodněji se i nyní jeví opatření na úsporu energií v domácnosti, a to především otázka zateplení nemovitosti, pořízení nových, lépe těsnících oken a pořízení úspornějšího vytápění. Smysl dává také přehodnocení spotřebních návyků. Úspory energií lze také dosáhnout snížením cílové teploty vytápění a jeho intenzity.
Podniky, zvláště ty výrobní, budou na růst cen jistě reagovat přehodnocením cenové politiky a konkurenceschopnosti na trzích. Řada firem bude muset vlivem růstu cen omezit objem své výroby. Tuto situaci lze spatřit už nyní v Norsku u výroby zemědělských hnojiv náročné na zemní plyn.
