Článek
Základní scénář prognózy vychází z předpokladu, že válka na Blízkém východě skončí do tří měsíců. V tom případě by HDP letos vzrostl o 2,6 procenta, táhla by ho zejména spotřeba domácností, která by se zvýšila o 3,2 procenta. Vládní spotřeba by rostla o 2,4 procenta, investice o 2,9 procenta. Průmyslová produkce by se zvýšila o 1,5 procenta, nezaměstnanost v metodice Českého statistického úřadu by činila tři procenta.
Pesimistický scénář prognózy předpokládá, že válka potrvá pět a více měsíců. V takovém případě by HDP vzrostl o 2,2 procenta, protože by dopady konfliktu vedly k utlumení spotřeby domácností, investic i průmyslové výroby. Spotřeba domácností by v tomto scénáři vzrostla o 2,5 procenta, stejně jako investice. Průmyslová výroba by se zvýšila o procento, nezaměstnanost by byla 3,1 procenta.
Ještě výraznější dopad prodlouženého konfliktu v Íránu by byl na hospodářský výkon v příštím roce, kdy by HDP vzrostl pouze o 1,4 procenta místo o 2,3 procenta a inflace by dosáhla 4,2 procenta namísto 2,7 procenta.
„V případě dlouhotrvajícího konfliktu by vysoké ceny ropy a narušení obchodních řetězců přetrvávaly až do letních měsíců a dopady by se výrazně přenesly do roku 2027. Zejména výpadky dodávek surovin pro chemický průmysl a výrobu polovodičů by po vyčerpání zásob mohly vést ke zpomalení produkce v automobilovém, strojírenském a digitálním sektoru,“ uvedla za Svaz průmyslu a dopravy Pavlína Žáková.
Česká ekonomika je podle ní citlivější vůči podobným šokům kvůli silnému průmyslu a vysoké otevřenosti.
Po vypuknutí války v Íránu, která začala útokem Spojených států a Izraele na přelomu února a března, zatím zveřejnilo makroekonomickou predikci pouze ministerstvo financí. Podle něj se letos HDP zvýší o 2,1 procenta, průměrná inflace by měla být 2,5 procenta.
