Článek
Z nich se toho obávají dvě třetiny. U průměrně zajištěných to jsou dvě pětiny a z těch bohatších jen čtvrtina. „Finanční situace českých domácností se v posledních letech nevyvíjela příznivě, zároveň nevybízí k velkému optimismu ani současná geopolitická situace,“ uvedla analytička STEM Kateřina Duspivová.
Obecně se nezaměstnanosti obávají častěji lidé v předdůchodovém věku, nově ale agentura pozoruje výrazný nárůst obav i u mladých lidí. Právě u mladých lidí mezi 18 a 29 roky věku je strach ze ztráty práce nejvyšší, má ho 49 procent z nich.
Druhou skupinou, která vyjadřuje silnější obavy z nezaměstnanosti, jsou lidé mezi 45. a 49. rokem života. Týkají se 44 procent z nich. „V této věkové skupině se ale jedná o výsledek, který je v čase víceméně stabilní a souvisí do velké míry i s postavením osob ve vyšším věku na českém trhu práce,“ uvedl agentura.
Výzkum také ukazuje, že 54 procent lidí v produktivním věku by bylo ochotno pracovat za nižší mzdu. Zde ale tento podíl dosáhl de facto nejnižší historické úrovně, neboť například v květnu 2020, na počátku pandemie covid-19, činil 73 procent osob a v době poslední ekonomické recese mezi roky 2008 a 2014 osciloval kolem 80 procent.
„Enormní růst cen v poslední době tak s nejvyšší pravděpodobností omezuje u řady osob možnost akceptovat nižší mzdu,“ míní STEM.
Stěhovat se za prací se Čechům moc nechce
Druhou možností, jak řešit případnou nezaměstnanost, je přestěhování za prací. K tomu jsou ale Češi méně ochotní. Zvažovalo by to 36 procent lidí. Analytici ale dlouhodobě upozorňují na to, že za tím stojí i přehřátý trh s bydlením, které je často příliš drahé.
Další možností je změna kvalifikace anebo práce v jiném oboru; tuto možnost by zvažovalo 88 procent lidí.
V posledních měsících nezaměstnanost klesá, ale to je dáno spíše probíhajícími sezonními pracemi. Snižuje se tak pravidelně každé jaro a léto. Na konci června bylo podle dat Úřadu práce 315 465 nezaměstnaných, což bylo o 595 méně než v květnu. V porovnání s červnem loňského roku jich bylo o 42 781 více.
