Článek
Roste přitom i podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu lidí bez práce, nejenom jejich celkové množství. Ještě před rokem dosahoval „pouze“ 30,6 procenta, letos v březnu to bylo 31,7 a v dubnu už 32,6 procenta.
„Pracovní trh pomalu oslabuje. V posledních dvou měsících sice nezaměstnaných mírně ubylo, ale dlouhodobě se jejich počet zvyšuje,“ upozornil hlavní ekonom společnosti Citfin Miroslav Novák. Letos podle něj byl navíc jarní pokles nezaměstnanosti nižší než v předchozích letech.
Dalším důvodem je slabší růst české ekonomiky. „Výrobnímu sektoru se až tolik nedaří,“ dodal Novák.
Na těžší situaci poukázal i šéf Úřadu práce Daniel Krištof, podle kterého se hůře shání zaměstnání i lidem, kteří si ho dříve snadno našli do čtvrt nebo do půl roku.
„I přes nástup sezonních prací a přírůstek volných míst se rozevírají nůžky mezi lidmi, kteří práci hledají a jsou v naší evidenci, a pracovníky, které firmy poptávají,“ varoval s tím, že to odnášejí především lidé s nižší kvalifikací.
„Trh práce se skokově mění. Lidé s nízkou kvalifikací, o které není zájem, se sebou musí rychle začít něco dělat,“ vyzval, aby se více zajímali o rekvalifikace.
Jeho slova potvrzují i analytici. „Oproti předešlým letům nezanedbatelně narostl podíl lidí, kteří hledají práci déle než tři měsíce, plná pětina dokonce déle než šest měsíců,“ okomentoval to Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti Alma Career Czechia.
Podle jejího průzkumu čtyřicet procent zaměstnanců, kteří změnili v posledním roce práci, hledalo cokoliv i za horších podmínek. „Jen aby měli novou práci co nejrychleji a nečelili výraznému výpadku příjmů,“ dodal.
Není to jen lenost
Důvodem dlouhodobé nezaměstnanosti a toho, že někdo nemůže najít práci, přitom nemusí být primárně lenost nebo snaha přežívat na dávkách. Mezi významné příčiny patří například exekuce či dlouhá doba bez práce, které mohou potencionální zaměstnavatele odrazovat.
Poukázal na to loni Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ve své publikaci Strategie zaměstnavatelů v době pandemie. Mezi další příčiny řadil třeba i horší zdravotní stav nezaměstnaných.
Negativní dopady má pak i to, když má dotyčný malé děti. To se ale týká především žen. „Teprve od okamžiku nástupu na základní školu přestávají zaměstnavatelé vnímat přítomnost dětí v domácnosti jako faktor, který jejich rodiče znevýhodňuje,“ konstatoval ústav.
Podle Nováka roli hraje i struktura uchazečů, která se nemusí shodovat s požadavky firem, či region, protože ne všude je taková nabídka míst jako v Praze. „V hlavním městě a Středočeském kraji je skoro polovina volných pozic,“ zakončil.
