Stavebnímu spoření zvoní umíráček

Od ledna do června lidé podle ministerstva financí podepsali 187 tisíc nových smluv o stavebním spoření, meziročně o pět tisíc méně. Ještě loni za celý rok jich sice uzavřeli 354 tisíc, avšak podle finančních expertů stavební spoření přestává být pro Čechy atraktivní.

„Je to již téměř mrtvý produkt. Nejlépe o tom vypovídá skutečnost, že ani samotná Asociace českých stavebních spořitelen od roku 2022 neaktualizuje informace o vývoji na trhu stavebního spoření,“ upozornil finanční poradce Partners Lukáš Urbánek.

Spořitelny oznamují svá čísla ministerstvu financí. To jim posílá peníze na státní podporu, kterou následně spořitelny připisují spořícím klientům. Loni stát vyplatil na podpoře stavebního spoření 3,81 miliardy korun, meziročně o 377 milionů méně.

Celkový počet smluv o stavebním spoření letos klesl už k 2,6 milionu. Ještě na začátku roku 2022 jich bylo o šest set tisíc víc a před dvaceti lety existovalo přes šest milionů smluv.

Snižuje se i cílová částka, která vyjadřuje budoucí záměry klienta, tedy kolik si hodlá naspořit nebo půjčit na bydlení. V souhrnu za první pololetí dosáhla 154,6 miliardy korun, je tak o 8,8 procenta nižší než před rokem.

„Hlavním důvodem je jednoznačně snížení státního příspěvku, který dlouhodobě fungoval jako hlavní motivátor pro uzavření smlouvy o stavebním spoření. Maximální příspěvek se z původních 4500 korun dostal na dva tisíce a pak až na tisíc korun ročně,“ připomněl Urbánek loňské seškrtání podpory v rámci vládního konsolidačního balíčku.

Státní podpora, která se odvíjí od výše vkladu, dlouhodobě vylepšovala zhodnocení, kterým se spořitelny chlubily v marketingových akcích. Bez státní podpory lze výhodnější úrok získat třeba i na spořicím účtu, kde má člověk navíc své peníze k dispozici hned.

Nevýhodou stavebního spoření je totiž vázací doba šesti let. „Střadatel pochopitelně očekává adekvátní odměnu za to, že se na šest let vzdá likvidity, a pokud tato odměna není dostatečná, tak to zkrátka nedává smysl,“ konstatoval Urbánek.

Spořitelny se sice snaží nabízet nejrůznější benefity, ale s řadou podmínek. Určitý prostor experti vidí ještě v oblasti jimi poskytovaných úvěrů, které jsou stále o trochu výhodnější než třeba hypotéky.

„Co může být zajímavé, tak to jsou úvěry na rekonstrukce starších nemovitostí, které jsou spojeny s programem Oprav dům po babičce,“ připomněl Urbánek možnosti pro ty, kdo již nějakou nemovitost vlastní. Spořitelny, které v Česku vlastní největší banky, se zapojily do poskytování dotačního poradenství a zprostředkovávání těchto úvěrů v rámci zmíněného programu a programu Nová zelená úsporám.

Stavební spoření je ale podle Urbánka uzavřený systém. „Stavební spořitelny poskytují úvěry z peněz spořících klientů. Pokud klienti přestanou spořit, nebude možné poskytovat úvěry. Z mého pohledu to budou mít stavební spořitelny velmi těžké,“ podotkl.

Stavební spoření může při splnění podmínek poskytnout úvěr s úrokovou sazbou až o procentní bod nižší. Celkový počet úvěrů z něj i překlenovacích úvěrů poskytnutých spořitelnami se během letošního prvního kvartálu snížil o 4700 na 442 846, což je nejnižší hodnota za posledních deset let.

Asociace stavebních spořitelen na dotazy Novinek neodpověděla. To, že zájem Čechů o stavební spoření upadá, ale potvrdila i ekonomka a spoluzakladatelka Direct Fondee Eva Hlavsová.

Podle ní to zavinil nejen zanedbatelný státní příspěvek, ale hlavně obecně nízké úročení, které v průběhu let začaly zastiňovat přibývající a modernější investiční nabídky s mnohdy slibnějším zhodnocením.

Podle Hlavsové lze trend přesouvání spoření do investic pozorovat i mezi rodiči, kteří od tradice zakládání stavebních spoření pro děti ve velkém upouštějí a hledají výhodnější alternativy.

„Zatímco něco málo přes dvě třetiny současných rodičů alespoň jednoho dítěte do osmnácti let dostalo od svých předků stavební spoření, tak pro své potomky ho nyní vede už jen zhruba čtvrtina z dotázaných 358 rodičů. Navíc polovina z těch, kteří svým dětem stavební spoření založili, ho hodlá předčasně ukončit,“ upozornila s odkazem na aktuální průzkum Directu Hlavsová.

Lidem vadí relativně nízké zhodnocení, ale i vysoké poplatky. Například ČSOB Stavební spořitelna zpoplatňuje vedení vkladového účtu stavebního spoření 360 korunami ročně. Poplatek za správu úvěrového a meziúvěrového účtu pak letos v květnu dokonce zvedla z 360 na 399 korun.

A jaké se nabízejí alternativy? Vždy záleží, jak dlouho má člověk v plánu spořit. Při více než tříletém horizontu experti často doporučují podílové fondy. Ty investují do dluhopisů, rizikovějších akcií, ale nebo i do nemovitostí.

„Musíme si uvědomit, že největším rizikem, pokud někde spoříme, je inflace. A právě na ni řada rodičů zapomíná a klidně dětem spoří na spořicích účtech deset a více let. Přitom spořicí účet je vhodný na spoření maximálně na dva roky. Spořicí účty ze své podstaty nedokážou inflaci porážet,“ poznamenal Urbánek.

Proto i o nové smlouvy stavebního spoření bez provazby na úvěr evidují finanční poradci prakticky nulový zájem.

„Produkt přestal být pro klienty atraktivní kvůli snížení státní podpory a nízkému výnosu v konkurenci spořicích účtů. Lidé se také více naučili investovat, kde je zhodnocení zajímavější i při konzervativnějších řešeních. Zmizel i motiv zřídit si stavební spoření za účelem snadnějšího získání úvěru,“ shrnul situaci na trhu Urbánek.

Doplnil, že úvěr dnes klient dostane i bez naspořené částky a na trhu se objevily i nezajištěné úvěry na bydlení, které jsou podle něj svými podmínkami srovnatelné s těmi, které nabízejí stavební spořitelny. „Samy banky, jejichž jsou stavební spořitelny součástí, přestaly podporovat zajištěné úvěry a přesměrovaly klienty k hypotečním úvěrům,“ dodal poradce.