Článek
Vyplývá to z průzkumu Nadace České spořitelny a agentury Ipsos. Jistější v kramflecích se přitom ohledně finanční gramotnosti cítí ti, kteří už překročili dvacítku. U nich se nízká připravenost týká devatenácti procent. Mezi mladými do dvaceti let pak třiceti procent.
To podle autorů naznačuje, že opravdové porozumění světu financí přichází často až s vlastním příjmem. „Zkrátka se to mladí učí za pochodu,“ řekla Tereza Horáková z agentury Ipsos.
Ti, kteří jsou v oblasti vlastního hospodaření nejistí, by přitom ocenili, kdyby se tomuto tématu věnoval větší prostor ve školní výuce. „Více než polovina studentů i absolventů říká, že by uvítali praktičtější přístup,“ okomentovala Anna Dvořáková z Nadace České spořitelny.
Míra znalosti mladých lidí v oblasti financí je přitom podle průzkumu neuspokojivá, 47 procent těch mladších dvaceti let by svou úroveň finanční gramotnosti hodnotilo známkou tři a horší.
Součástí průzkumu byl i test základních pojmů, který prokázal, že si mladí muži v této oblasti stojí lépe. Dívky a ženy se ale často zbytečně podceňují, jen dvanáct procent z nich si myslí, že se ve financích vyznají. Podle výsledků testu byla přitom jejich skutečná znalost téměř dvakrát vyšší.
„Za rozdíly mezi muži a ženami může stát kombinace více faktorů. Nicméně dlouhodobě pozorujeme, že téma financí a investic je mnohem bližší mužům než ženám. Právě investice se mezi nimi staly oblíbeným konverzačním tématem,“ řekla Horáková.
Přes tři čtvrtiny mladých si obecně myslí, že školy se nedostatečně zaměřují na rozvoj schopnosti správně nakládat s penězi. Při finančním vzdělávání nejčastěji postrádají srozumitelnější vysvětlení problematiky.
Nedostatky u účtů i investic
Nejvíce kritičtí jsou dvacátníci, kteří se mnohdy v této oblasti museli dovzdělat po vlastní ose. Průzkum ukázal, že mladí ve škole nejvíce postrádají informace o investování, daních a spoření.
Opomíjení těchto mnohdy i pro pedagogy náročnějších témat se negativně podepisuje na znalostech, které si žáci ze školy odnáší. Přestože tři čtvrtiny mladých vědí, že spořicí účty mívají výhodnější úročení, pětina z nich nesprávně uvádí, že se nijak neliší od běžných účtů. Čtvrtina se domnívá, že u nich lze získat státní podporu. Nejvíc pak tápou u posouzení rizikovosti investic.
„Složitějším tématům se ve školách často nevěnuje dostatek prostoru. Jedním z důvodů je i fakt, že se v nich necítí jistě ani samotní učitelé,“ řekla Alena Opletalová z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. I přesto se podle ní věnuje finanční gramotnosti ve výuce prostor minimálně dvacet let, od roku 2013 je součástí rámcového vzdělávacího plánu pro základní školy. Valná část budoucích učitelů se na ni i připravuje.
