Článek
„Regulovaná složka na rok 2026 činí u elektřiny přibližně sto miliard korun. Z toho sedmdesát miliard je na investice a provoz sítí a třicet miliard činí příspěvek, který platí lidé a firmy na podporu obnovitelných zdrojů. Tuto částku chceme snížit na polovinu, takže musíme někde najít padesát miliard korun,“ řekl Novinkám Havlíček.
Podle něj není problém chybějící prostředky doplnit. Částečně by je čerpal ze státního rozpočtu a zbytek z evropského Modernizačního fondu. V něm by ušetřil právě snížením dotací pro domácnosti na zateplení nebo pořízení střešních fotovoltaik.
Platbu na podporu obnovitelných zdrojů, která činí 60 haléřů na každou spotřebovanou kilowatthodinu, by měl podle něj plně platit stát a ne spotřebitelé. Byl by to návrat k situaci z října 2022 až do konce roku 2023, kdy vláda Petra Fialy (ODS) tyto platby kvůli energetické krizi lidem i firmám odpustila a platily se z rozpočtu.
Podle Havlíčka nesmějí spotřebitelé doplácet na něco, co nezavinili. „Ten problém způsobil stát a do roku 2030 to musí přetrpět,“ doplnil. Právě za pět let má skončit dvacetileté období masivní podpory pro obnovitelné zdroje, což jsou většinou solární elektrárny připojené v letech 2009 a 2010.
Podpora vychází na více než 40 miliard korun ročně, zhruba deset miliard nad sumu vybranou z příspěvků doplácí stát.
„Pak zbývají dvě desítky miliard na přenosovou soustavu, kde lze investice hradit z Modernizačního fondu,“ uvedl Havlíček. Zde plánuje omezení i u podpor pro jednotlivé spotřebitele.
„Musíme začít připravovat veřejnost na to, že dotační závody skončí. I když bude možná někdo trochu naštvaný, protože částečně klesnou dotace na zateplení domů nebo fotovoltaiky. Potřebujeme, aby peníze šly do přenosových sítí. To pomůže všem,“ dodal Havlíček.
Možnost nižší ceny od ČEZ
Předseda ANO Andrej Babiš také chce, aby se elektřina nenakupovala na burze v německém Lipsku. Tu levněji vyrobenou v Česku by podle něj měly přednostně dostávat zdejší domácnosti a firmy.
Podle analytika ENA Jiřího Gavora ale na burze obchodují soukromé subjekty a vláda nemá možnost nařizovat jejím účastníkům, zda tam mohou obchodovat. Doplnil, že většina smluv se beztak dojednává mimo burzu, ovšem s cenami, které z té burzovní vycházejí.
„Odchod z lipské burzy podle mě může požadovat jen člověk, který nevěří v trh, kapitalismus a transparentnost,“ řekl Novinkám analytik společnosti Capitalinked Radim Dohnal.