Hlavní obsah

Stanjura díry v rozpočtu zalátá jen stěží. V rezervě mu zůstalo pouhých 88 milionů

5:05
5:05

Poslechněte si tento článek

Už po pěti měsících letoška je jasné, že rizika spojená s plněním letošního státního rozpočtu se naplňují na jeho příjmové i výdajové straně. Ve čtvrtletním stanovisku to ve čtvrtek konstatovala Národní rozpočtová rada. Příjmy z prodeje emisních povolenek, u nichž rozpočet počítá s výnosem 30 miliard, budou podle ní ani ne poloviční. U podhodnocených výdajů na obnovitelné zdroje energie si šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) pomohl rozpočtovou rezervou, z původních osmi miliard v ní tak zbylo už jen 88 milionů.

Foto: Ondřej Deml, ČTK

Ministr financí Zbyněk Stanjura

Článek

Na příjmové straně rozpočtu se podle rady ukazuje, že očekávané příjmy z prodeje emisních povolenek byly Stanjurou nadhodnocené.

„Na konci května Evropská komise oznámila stažení emisních povolenek do rezervy tržní stability od září tohoto roku do srpna roku 2026, což znamená snížení objemu povolenek přidělených k prodeji České republice. Naplnění příjmů z prodeje emisních povolenek, kdy státní rozpočet počítá s výnosem v objemu 30 miliard korun, je tak prakticky vyloučeno,“ uvedla rada s tím, že vzhledem k současnému vývoji cen emisních povolenek lze očekávat výnos o zhruba 16 miliard nižší.

Zároveň rada poukázala na to, že stažení povolenek se projeví i v očekávaných příjmech státního rozpočtu v příštím roce.

Státu chybí peníze na pokrytí neočekávaných výdajů

Potvrdila také, že stát již vyčerpal rozpočtovou rezervu na letošní rok, v níž původně bylo na nenadálé situace typu přírodních katastrof či jiné potřebné a neočekávané události vládou vyčleněno 7,9 miliardy korun. Na konci května v rezervě zbývalo už jen 88,7 milionu Kč.

„Dominantně se jedná o důsledek převodu šesti miliard korun z rezervy do kapitoly ministerstva průmyslu a obchodu na dotace na obnovitelné zdroje (OZE). V souladu s našimi dřívějšími upozorněními se ukázalo, že prostředky na dotace OZE nebyly rozpočtovány v dostatečné výši. Státní rozpočet tak ještě před polovinou rozpočtového období nedisponuje žádnou rezervou pro pokrytí neočekávaných výdajů,“ upozornila rada.

Podle rozpočtové rady se naplňuje i riziko zvýšených výdajů na financování nepedagogických pracovníků ve školství, když vláda odložila přesunutí tohoto financování na obce a kraje. Původně měly samosprávy tyto pracovníky platit od září, nově se změna uskuteční od ledna. „Vláda tedy musí v rámci schváleného rozpočtu přesunout prostředky z jiných položek. Z dostupných informací však zatím není zcela jasné, odkud budou zdroje přesunuty,“ podotkla rada.

Doplnila, že v kapitole Všeobecná pokladní správa je částka na odstraňování důsledků loňských zářijových povodní a na následnou obnovu ve výši deseti miliard. V květnu ministerstvo financí přesunulo 4,1 miliardy do kapitoly ministerstva zemědělství, zatím z nich však čerpáno nebylo.

„České veřejné finance i nadále vykazují zřetelnou nerovnováhu na úrovni státního rozpočtu,“ shrnula rada. Rozpočet ke konci května skončil v deficitu 170,5 miliardy korun, i když inkaso z daní je vyšší než před rokem. Jen na dani z příjmů fyzických osob stát vybral o 13,1 procenta více než loni toto dobou.

Naplánovaný schodek letošního státního rozpočtu činí 241 miliard korun. Loni skončilo hospodaření státu v deficitu 271,4 miliardy Kč.

Výběr článků

Načítám