Hlavní obsah

Spory o zapomenuté pozemky budou rozhodovat soudy

3:08
3:08

Poslechněte si tento článek

Příběh více než 117 tisíc pozemků, které kvůli nejasnému vlastnictví s koncem roku 2023 propadly státu, znovu ožívá. Jejich majitelům se otevírá cesta, jak se k nim navzdory uplynutí původní lhůty dodatečně dostat. Je ale značně nejistá a zabere zřejmě několik let vyplněných soudními tahanicemi se státem.

Foto: Envato Elements

Zapomenuté pozemky budou nejspíše řešit soudy. Ilustrační foto

Článek

Soudy budou rozhodovat o tom, čí pohled je ten správný. Podle výkladu občanského zákoníku, kterým se řídí stát, mu měly propadnout nemovitosti, u nichž majitel deset let nevykonával svá vlastnická práva. To v praxi znamená, že je nevyužívá ani se o ně nestará. Pro reality s nedostatečně identifikovanými vlastníky stát určil, že desetiletá lhůta uplynula 31. prosince 2023.

Druhý pohled, který zastávají někteří odborníci na občanské právo, ale s tímto nesouhlasí. Tvrdí, že pokud majitel v minulosti neprojevil vůli pozemek opustit, propadnout státu by neměl.

„Vlastník ale musí podat žalobu na stát a využít právní argumentaci, která zatím nebyla soudní praxí potvrzena,“ uvedl pro Novinky Jan Antonín Kolář, autor projektu Česká země, který se spornými případy zabývá.

Často jde o pozemky nebo domy, u nichž se stalo vlastnictví nepřehledným během dramatických let kolem druhé světové války a komunistického převratu. Původní majitelé tak například zemřeli v koncentračních táborech a jejich potomci ani nevědí, že by se o nějaké nemovitosti měli zajímat.

Česká země už dříve sestavila mapu pozemků, díky níž se část lidí stihla o své nemovitosti přihlásit ještě před uplynutím zmíněné lhůty. Nyní svou činnost pozměnila a soustředí se právě na osoby, které lhůtu promeškaly. Zaměřuje se na reality s hodnotou přesahující milion korun. Zbytek se podle Koláře vzhledem k časové náročnosti a vysokým nákladům řešit nevyplácí. Svou práci hodlá zaplatit z provizí za úspěšně vyřešené případy.

Roky soudních tahanic

Trochu snazší pozici mají lidé, kteří mohou prokázat, že se o nemovitosti starali. Sice také budou muset zřejmě projít soudním řízením, to by však mělo být jednoduché a můžou mít vysokou šanci na úspěch. Ti, kteří o nemovitosti nevěděli, mohou na verdikt čekat roky.

„Dá se předpokládat, že stát se bude odvolávat a pak o tom bude pravděpodobně rozhodovat Nejvyšší soud. I my se v případě neúspěchu budeme odvolávat,“ doplnil Kolář.

Tomu, že se spory mohou táhnout, nasvědčuje i stanovisko Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ten uvedl, že hodlá dál postupovat v souladu se současným výkladem předpisů.

„Podání žaloby na určení vlastnického práva je právem každého občana,“ prohlásila mluvčí úřadu Michaela Tesařová. „Zcela se distancujeme od činnosti jakékoli organizace v této oblasti. Naopak apelujeme na občany, aby byli obezřetní při výběru právní podpory pro řešení takových situací a předešli tak případným komplikacím, které by mohly mít v některých případech i negativní finanční dopad,“ dodala.

Úřad připomněl, že během let 2014 až 2023, kdy běžela lhůta pro přihlášení se k pozemkům, na lidi opakovaně apeloval. Díky tomu se podařilo vyřešit více než 65 tisíc případů. Přes 117 tisíc zbývajících pozemků nyní postupně převádí na další státní instituce.

Výběr článků

Načítám