Článek
„Místo toho, aby se o plánu dozvěděl od amerických představitelů, Merz se o plánu dozvěděl z titulků zpráv. Jeho tým musel několikrát kontaktovat prezidenta Trumpa, aby si s ním na pátek večer domluvil hovor a požádal ho o vysvětlení,“ popisuje NYT nepříjemné překvapení, které Merz zažil minulý čtvrtek.
Vysocí evropští představitelé podle listu sice věděli, že Trumpova administrativa pracuje na nějakém plánu, ale vůbec neměli tušení, že půjde Rusku na ruku v takové míře. Zprávy o podrobnostech plánu zveřejněné v médiích zapůsobily jako blesk z čistého nebe, mnoho evropských ministrů zahraničí se tak o plánu dozvědělo po cestě na plánovanou schůzku týkající se Ukrajiny a Súdánu.
„Když tam všichni dorazili, po přečtení Financial Times se objevily určité otázky,“ komentoval se skandinávskou rezervovaností šéf dánské diplomacie Lars Lokke Rasmussen. Ve snaze vyjasnit situaci začali evropští ministři rychle tlačit na ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihu, který se schůzky zúčastnil prostřednictvím telekonference. Ukázalo se ale, že ani on toho moc neví.
V Německu Merz narychlo zrušil plánovanou akci na základní škole a snažil se zjistit rozsah škod. Tým kancléře se podle zdrojů NYT zamýšlel nad tím, zda má plán vůbec brát vážně a zda o něm Trump ví.
Příliš kuchařů, odbyli Evropany Američané
„V pátek začal pan Trump a jeho administrativa jednat se svými evropskými protějšky a bylo čím dál jasnější, že plán je skutečný. Daniel P. Driscoll, náměstek amerického ministra obrany, na páteční schůzce uvedl, že evropské země byly vyloučeny z jednání, aby se předešlo ,přílišnému množství kuchařů,“ píše list. Driscoll jako další důvod prý uvedl i to, že evropští činitelé se až příliš sblížili s ukrajinskými protějšky na to, aby válku objektivně posoudili.
Po tomto dalším šoku následovalo podle NYT další horečné kolo telefonování a textování mezi evropskými lídry. Rozhodnutí padlo v sobotu, kdy řada z nich byla na summitu G20 v jihoafrickém Johannesburgu. Výsledkem evropského jednání bylo několik bodů jako: Hranice by se neměly měnit silou, ukrajinské ozbrojené síly by neměly být výrazně omezeny a rozhodnutí, která ovlivňují Evropu a NATO, by měla být činěna za jejich účasti.
Úprk z Johannesburgu do Ženevy
I když to všechno v zásadě šlo proti 28bodovému plánu nabídnutému Američany, Evropané nasadili lichotivý tón. „Vítáme pokračující úsilí USA o nastolení míru na Ukrajině. Domníváme se proto, že návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedli v prohlášení.
Půl hodiny po jeho zveřejnění unijní diplomaté pověření účastí na ženevských rozhovorech spěchali na letiště, aby stihli první volný let z Johannesburgu do Ženevy, kde probíhala jednání Američanů s Ukrajinci. Tam se také připojili k zástupcům Británie, Francie, Německa a Itálie ve společné snaze změnit Trumpův plán. Teprve v neděli večer se podle NYT evropští zástupci dostali k Američanům, postupně však bylo znát, že sázka se vyplatila.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio pak dal oznámil, že návrh nebyl konečný. Agentura Bloomberg uvedla, že z 28bodového amerického plánu zmizelo devět bodů a ukrajinský vyjednavač Oleksandr Bevz řekl, že americký plán v původní podobě už neexistuje. Německý ministr zahraničí Stefan Wadephul to označil za evropské vítězství. Nyní se o konečné podobě plánu jedná dál. „Teď Evropané chápou, že toho musí dělat mnohem víc,“ řekl NYT bývalý šéf NATO Anders Fogh Rasmussen.
