Armáda hlásí rekordní nábor. Pomáhá projekt Vojákem na zkoušku

Dlouhodobě armádu každoročně opouští zhruba 800 až tisíc vojáků z povolání, zejména ti, kteří do služby nastoupili kolem roku 2005, tedy v době profesionalizace. Předpokládalo se, že odchodů bude postupně přibývat s věkem vojáků, ale i řadou pobídek soukromého sektoru, nicméně letošní výsledky ukazují, že se tento trend podařilo výrazně zmírnit.

Armádní mluvčí Magdalena Dvořáková upozorňuje, že zájemci o službu se rozhodují podle kombinace faktorů, jako je výše platu, jistota zaměstnání a sociální benefity, které služební poměr nabízí.

„Faktory jako konkrétní technika, se kterou budou pracovat, hrají spíše doplňkovou roli a významně oslovují jen úzké odborné skupiny uchazečů. Z širšího pohledu je proto zásadní udržet rovnováhu mezi finanční motivací a atraktivitou samotného výkonu služby,“ vysvětluje Dvořáková. „Modernizace výzbroje a techniky sice zlepšuje obraz armády, ale není rozhodující motivací pro většinu uchazečů.“

Úspěšným náborovým nástrojem se stal projekt Vojákem na zkoušku, který umožňuje krátkodobý kontrakt, typicky na 6–12 měsíců. Nováčci si službu vyzkouší bez dlouhodobého závazku a pokud se rozhodnou pokračovat, zůstanou v armádě nebo rozšíří řady aktivních záloh a zúčastní se pravidelných cvičení několikrát ročně po dobu až 12 týdnů v kalendářním roce. Za to pobírají plat podle hodnosti.

„Tyto krátkodobé kontrakty nám také pomáhají dočasně vyplnit tabulková místa a připravit personál, který se může později vrátit,“ vysvětluje Dvořáková. Na sociálních sítích však někteří vojáci upozorňují, že jde jen o dočasné řešení bez výrazného reálného dopadu, protože řadu míst je třeba obsadit dlouhodobě.

Přes letošní úspěchy šéf armády upozorňuje náčelník generálního štábu Karel Řehka, že armáda je stále poddimenzovaná a personální situace zůstává křehká. Řehka proto připravil akční plán, který se již nyní realizuje pro stabilizaci personálu a zdůrazňuje, že armáda musí být konkurenceschopná vůči civilnímu trhu práce.

Ministerstvo obrany a Agentura personalistiky AČR plánují pro rok 2026 zvýšit rekrutační cíl na 2 250 nových vojáků. Novela zákona o vojácích z povolání a projekt Vojákem na zkoušku mají zajistit, aby se cíle podařilo naplnit. Pomoci mohou i další úlevy, například snížené fyzické a zdravotní nároky nebo výrazný náborový příspěvek, který v některých případech může dosáhnout až milionu korun.

Do roku 2030 by armáda chtěla mít 30 000 vojáků z povolání a 10 tisíc příslušníků aktivní zálohy. Řehka připomíná, že nové cíle NATO ukazují potřebu až 37 500 vojáků pro naplnění kolektivního odstrašení a obrany. Aby armáda dosáhla strategických plánů, musel by čistý roční přírůstek dosahovat 1 200 vojáků. To je se současným tempem reálné.