Článek
Ukrajinská armáda používá satelitní internet Starlink americké firmy SpaceX a jeho vojenskou verzi Starshield, určenou pro armády a vládní organizace. Omezení zasáhlo drony i vozidla na frontě. Ukrajina kvůli němu nemohla sledovat a zachytit ruské proudové drony Šáhed, které létají až kolem 370 kilometrů za hodinu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj 17. října řekl: „Maximální rychlost je dnes 161 kilometrů za hodinu, po jejím překročení se Starlink vypne a dron ztratíme.“ Ukrajinští představitelé uvedli, že plný provoz se obnovil do 24. října.
Není jasné, co vedlo ke zpomalení a kdo za ním stál. Šéf SpaceX Elon Musk tvrdí, že Starshield vlastní a řídí americká vláda. Ministr zahraničí Marco Rubio označil zprávy, že zpomalení nařídil Bílý dům, za nepravdivé. Bývalý velitel amerických sil v Evropě Ben Hodges řekl: „Jsem přesvědčen, že Musk jednal v linii, jakou chtěl Bílý dům.“
Proti omezení se ohradilo Německo, které službu platí. Ministr zahraničí Johann Wadephul řekl, že Berlín na fungování služby trvá, když za ni platí. Vysvětlení od SpaceX chtěla také skupina amerických kongresmanů. Senátoři v dopise z 19. října SpaceX připomněli smluvní závazky vůči Německu a obrátili se na ministra obrany Peta Hegsetha, aby smlouvu s Ukrajinou rozšířil tak, aby Starshield fungoval ve všech rychlostech.
Za Starlink pro Ukrajinu platí i americký stát. Pentagon v roce 2024 prodloužil smlouvu o šest měsíců za 14,1 milionu dolarů, celková hodnota smlouvy přesáhla 40 milionů dolarů.
Samotný Starlink vydělal v roce 2025 na připojení 11,39 miliardy dolarů a provozní zisk činil 4,42 miliardy dolarů. Na konci prvního čtvrtletí 2026 měl přes deset milionů předplatitelů.
Cesta k vlastním družicím
Bývalý vysoký představitel amerických ozbrojených sil uvedl pro server Defense One, že pokud kontrakt není plněn, musejí uživatelé hledat alternativy. Připomněl Indii: když jí v roce 1999 během konfliktu s Pákistánem v Kárgilu odepřeli přístup ke GPS, vytvořila si vlastní navigační systém. Evropa začala ve stejném roce budovat Galileo.
Dnes Evropa vyvíjí družicovou síť IRIS². Její odhadovaná cena vzrostla na 15,6 miliardy eur z původních 10,6 miliardy, konstelace má mít nejméně 348 satelitů a první starty jsou plánované na rok 2029. Konsorcium SpaceRISE vloží čtyři miliardy eur, Evropská komise a Evropská kosmická agentura 11,6 miliardy.
Ukrajina podepsala už v dubnu vývojovou dohodu s dánskou firmou GomSpace. Dne 22. října k ní přidala dopis o záměru s finskými firmami ICEYE a Nokia o vývoji vlastní satelitní komunikace. Mluvčí ICEYE řekl, že jde o „vyjádření záměru, které neznamená objednávku žádného systému pro Ukrajinu“. Cenu ani financování firmy neuvedly. První družice má startovat v roce 2028.
