Hlavní obsah

Směsný odpad nepůjde na skládky

Právo, Martin Pitro

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravuje novou odpadovou legislativu. Po roce 2023 by v této souvislosti mělo v Česku dojít k zákazu skládkování směsného odpadu. Postupně by měl stoupnout i poplatek za skládkování.

Foto: Archiv, Právo

Největší skládka v Česku, která se nachází v bývalém vojenském prostoru u Benátek nad Jizerou.

Článek

„Na základě doporučení Evropské komise snížit množství odpadů na skládkách a povinnosti zásadně zvýšit recyklaci odpadů zakáže Česká republika po roce 2023 skládkování recyklovatelných, využitelných a neupravených směsných komunálních odpadů,“ uvedla náměstkyně ministra životního prostředí Berenika Peštová.

Ministerstvo argumentuje tím, že kvůli odkládaným změnám v odpadovém hospodářství hrozí České republice sankce ze strany Evropské unie za neplnění cílů v souvislosti se zaváděním evropské legislativy. Česko by tak zároveň mohlo přijít o miliardy korun z Evropských fondů určené do oblasti odpadů a odstraňování ekologických škod.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Skládkování podraží

Ve Sněmovně se aktuálně projednává pozměňovací návrh zákona o odpadech, kterým se od roku 2015 zavádí obcím povinnost zajišťovat tříděný sběr papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů. Norma zároveň navrhuje postupné zvýšení poplatku za skládkování, a to ze současných 500 na 600 korun v roce 2015 až na 1000 korun v roce 2020.

Čím méně odpadu skončí v popelnicích na směsný komunální odpad, tím méně zaplatí občané za jeho skládkování
Beremola Peštová, náměstkyně ministra životního prostředí

Podle Peštové je u navrhované změny důležité, že se nejedná o plošné zvýšení poplatku pro občany, ale poplatku placeného na skládce odpadů.

Ekologové mají k návrhu výhrady

„V korunách to znamená, že při zvýšení poplatků za skládkování o 100 korun za každou tunu uloženého odpadu za rok by se při současné produkci odpadů zvýšil poplatek za svoz a nakládání s odpady na jednoho obyvatele o zhruba 21 korun ročně,“ informovala náměstkyně.

Pozměňovací návrh poslance Ladislava Okleštěka (hnutí ANO) je podle Peštové motivačním nástrojem pro zvýšení recyklace a třídění odpadů do barevných kontejnerů.

„Čím méně odpadu skončí v černých popelnicích na směsný komunální odpad, tím méně zaplatí občané za jeho skládkování,“ je přesvědčena Peštová.

Jde o návrh, který je jednoznačně šitý na míru spalovací lobby
Ivo Kropáček z Hnutí duha

Jak ale připomněl mluvčí Hnutí Duha Jan Piňos, pozměňovací návrh se snaží mimo jiné přesunout odpady ze skládek do spaloven odpadů. Podle něj návrh sice zakazuje skládkování neupravených odpadů, ale nestanovuje podmínky pro požadovanou úpravu.

Část poplatku za skládkování by v této souvislosti měla připadnout krajům, návrh však neřeší, že by je kraj mohl použít pouze na snížení množství odpadů, znovupoužití a zlepšení recyklace. V návrhu chybí třeba i recyklační sleva pro obce, které již nyní třídí všechny druhy odpadů a posílají na skládky minimum odpadů.

„Snaha pokoutně prosadit zásadní legislativu, která ovlivní všechny obce i domácnosti, a to typickým přílepkovým zákonem bez diskuse s odborníky, je zatím nejpřekvapivějším selháním ministra Richarda Brabce. Zvláště je třeba zdůraznit, že jde o návrh, který je jednoznačně šitý na míru spalovací lobby,“ nešetří kritikou odpadový expert z Hnutí Duha Ivo Kropáček.

Obce mají umožnit třídění

Návrh poslance Okleštěka nicméně podle Hnutí Duha obsahuje i pozitivní body. Jde například o požadavek, aby obce povinně umožnily domácnostem třídit hlavní druhy odpadů, včetně bioodpadů, které tvoří třetinu hmotnosti popelnic. Stejné je to i se zpřísněním podmínek pro bezplatné ukládání odpadů na skládky. Patrně už v červnu bude o návrhu hlasovat Poslanecká sněmovna.

Návrh na zdražení poplatku za odpady formou legislativního přílepku se nelíbí ani České asociaci odpadového hospodářství (ČAOH), která sdružuje také mnoho provozovatelů skládek.

„Systémové projednávání zásadních legislativních změn na příslušných ministerstvech za přítomnosti široké odborné veřejnosti se u některých témat zřejmě nehodí, a proto se problémové body, které vyžadují kvalitní a objektivně propracované řešení a odbornou shodu, vkládají do zákonů cestou poslaneckých přílepků,“ nechal se slyšet výkonný ředitel ČAOH Petr Havelka.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám