Jedna chyba a mohli nás zadržet. Novinky se projely skrz území Ruské federace

(od našeho zvláštního zpravodaje z Estonska)

Pohybovat se po silnici ani před jejím uzavřením nebylo jen tak. Estonsko s Ruskem sice má dohodu, že kdokoli může po silnici projet, pokud se ale zastaví nebo se po silnici projde, Rusové jej mohou zadržet. Takových případů se v minulosti stalo hned několik.

„Každý, kdo silnici projede, musí mít na paměti, že jede skrz území Ruské federace,“ sdělil Novinkám Meelis Saarepuu, vedoucí Úřadu Pohraniční stráže Jižní prefektury estonské policie.

Estonská silnice 178, specificky úsek mezi obcemi Värska a Saatse, protíná území Ruské federace hned na dvou místech. První úsek měří asi 30 metrů, druhý téměř kilometr. Na obou místech pak stojí velké žluté tabule, na kterých Estonci v angličtině, estonštině a ruštině upozorňují, že lidé právě vjíždějí na ruské území.

„Pozor. 30metrový sektor této silnice prochází skrz území Ruské federace. Zastavení vozidla a procházení je zakázáno,“ stojí u prvního, kratšího sektoru.

„Vstupujete na území Ruské federace. Zastavení vozidla a chůze je na jeden kilometr zakázána,“ píše se u druhého úseku.

Ačkoli existuje možnost Saatskou botu objet, znamenalo by to pro místní lidi zajížďku asi 20 kilometrů. Tallinn sice chce postavit asi pětikilometrový obchvat, to by mělo být ale až do roku 2028, zatím je vše stále ve fázi pouhého plánu.

Právě proto tuto silnici Estonci každý den využívali, aby se dostali do práce, za rodinou či jen na prostý nákup potravin. S tím ale bylo spojeno nebezpečí hrozící třeba při poruše auta, nebo se lidé mohli dostat do problémů z nevědomosti či z omylu.

„Existuje opravdu velké nebezpečí, že vás chytí ruští pohraničníci. A já si myslím, že to nikdo nechce,“ uvedl Saarepuu na dotaz, co se stane, pokud se někomu porouchá auto či se někdo po silnici projde.

„Měli jsme případy, kdy osoby překročily hranici přes Saatskou botu a byly zadrženy Ruskem,“ dodal šéf policie estonské jižní prefektury. Ačkoli se Estonsko na prefektury nedělí, tamní policejní oddělení ano.

K jednomu zadržení došlo například v červnu roku 2023, kdy ruští pohraničníci sebrali dva pracovníky logistiky estonské policie, kteří omylem překročili hranici při přípravě na údržbu hranic, uvedl estonský server Postimees. Rusové je pak pustili až za dva dny, a to přes to, že šlo o pouhou lidskou chybu. Oba pracovníci nevědomky vystoupili ze čtyřkolky, o čemž estonští pohraničníci okamžitě po zadržení komunikovali s ruskými protějšky.

K podobnému incidentu došlo také v červnu 2017, kdy dva muži prováděli údržbářské práce na silnici. Překročili ruskou hranici a Rusové je zadrželi. Měli ale štěstí - v Rusku jen zaplatili pokutu a mohli se krátce na to vrátit do Estonska, napsala tamní stanice ERR.

Nejde však jen o silnici, ale o celou oblast Saatské boty. Lidé v tomto zalesněném území často houbaří, což také mělo pro některé úřední dohru. „Místní obyvatelé často končí na ruské straně, protože všechny estonské houby jsou již pryč,“ napsal Postimees v roce 2013.

Jednou ze zadržených houbařek byla například Liide Lustiová z vesnice Sesniki, která se nachází jen coby kamenem dohodil od hranic s Ruskem.

„Seděla jsem tam (v Rusku) 24 hodin. Nakonec mě odvezli do Värsky a předali místním. Pokutu mi ale nedali,“ řekla o ruském zadržení Lustiová.

Pro některé je ale toto riziko naopak lákadlem, když vstup na ruské území považují za vzrušující atrakci, nebo je místo prostě jen zajímá jako turisty. Jen v roce 2024 Estonci kvůli tomu udělili 40 lidem pokutu ve výši až pět tisíc korun.

„Lidé chtějí fotit estonskou nebo ruskou hraniční značku spíše ze zvědavosti, protože se nachází přímo u silnice,“ řekl Renet Merdikes z estonské policejní a hraniční stráže. „Musíte si uvědomit, že se stále jedná o území jiné země a všichni víme, o jakou zemi se jedná,“ dodal.

Situace ohledně Saatské boty vznikla v roce 1944, kdy většinu území dnešního Estonska začal okupovat Sovětský svaz. Tehdy toto území představovalo hranici mezi Ruskou sovětskou federativní socialistickou republikou a Estonskou sovětskou socialistickou republikou. Když Estonsko získalo v roce 1991 nezávislost, tato hranice zůstala.

Stav trvá, i když vše mělo být již vyřešeno. Estonsko se s Ruskem v roce 1999 dohodlo na výměně území, kdy mělo získat Saatskou botu výměnou za část území poblíž obcí Meremäe a Värska. Tato výměna byla následně podpisem potvrzena o šest let později, obě strany ji však neratifikovaly.

Estonský parlament tak učinil s odkazem na Smlouvu z Tartu, v rámci níž v roce 1920 tehdejší sovětské Rusko přistoupilo na nezávislost Estonska. Právě tato smlouva se ale Rusku stala trnem v oku a kvůli ní došlo k odmítnutí ratifikace a následnému pozastavení vyjednávání o výměně území, ke kterému došlo v roce 2014. 

K dalšímu postupu směrem k ratifikaci pak nedošlo i kvůli ruské válce na Ukrajině, kvůli níž jsou diplomatické vztahy mezi Estonskem a Ruskem na bodě mrazu.

Estonsko krátce poté, co se Novinky po silnici projely, bylo nuceno cestu uzavřít. Rozhodlo se tak kvůli zvýšené ruské aktivitě v oblasti. 10. října se přímo po estonské silnici procházela skupina ruských vojáků. Podle tamní veřejnoprávní stanice ERR to uvedla estonská pohraniční policie. Kdy dojde k opětovnému otevření, není v tuto chvíli jasné.