Schodek rozpočtu je už 269 miliard

„Listopad je tradičně měsíc, který zatěžuje výsledek hospodaření státního rozpočtu výraznými schodky. Na příjmové straně nedochází k žádnému čtvrtletnímu inkasu daní, jako jsou daně z příjmů nebo od čtvrtletních plátců DPH, ale ve výdajích pravidelně figuruje záloha na regionální školství nebo dotace na obnovitelné zdroje energie,“ uvedl Stanjura.

Před koncem roku také tradičně akcelerují investiční výdaje. „V listopadu bylo vyplaceno 24,8 miliardy, což je zatím letos nejvíce,“ doplnil šéf státní kasy. Plnění investic tak podle něj činí už 180 miliard z plánovaných 210 miliard.

Rozpočtové příjmy ke konci listopadu dosáhly 1,719 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 21 procent. Výdaje za jedenáct měsíců roku byly 1,988 bilionu korun, proti loňsku byly vyšší o 13 procent.

Loni za prvních jedenáct měsíců roku hospodařil stát se schodkem 337,1 miliardy korun. K meziročnímu zlepšení salda o 68 miliard podle ministerstva výrazně přispěly příjmy z Evropské unie, dividendy od společnosti ČEZ a vysoké inkaso daně z příjmů právnických osob.

Příjem z korporátní daně tak stoupl meziročně 45,6 miliardy korun, což podle Stanjury odráží loňskou vysokou ziskovost firem. Vzrostl ale i výběr daně z příjmů fyzických osob (+23,9 mld. Kč), daně z přidané hodnoty (+18,2 mld. Kč) a pojistného (+48,1 mld. Kč).

„Růst příjmů rozpočtu tak o téměř osm procentních bodů převýšil silnou dynamiku výdajů, kterou určovaly výdaje v sociální oblasti (+97,3 mld. Kč), pomoc domácnostem a firmám s cenami energií (+54,5 mld. Kč), vyšší investice (+32,4 mld. Kč), prostředky na financování regionálního školství (+20,7 mld. Kč) či obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+10,9 mld. Kč),“ upřesnilo ministerstvo financí v tiskové zprávě.

Podle schváleného rozpočtu by měl stát letos hospodařit s příjmy 1,93 bilionu a výdaji 2,22 bilionu korun. Stanjura očekává, že v prosinci budou příjmy státu vysoké. „Jsou splatné čtvrtletní zálohy na korporátní daň, očekáváme další zálohu na daň z neočekávaných zisků a vyšší než v předchozích měsících bývá v prosinci také inkaso pojistného na sociální zabezpečení. Takže já předpokládám, že dodržíme plánovaný schodek maximálně 295 miliard pro letošní rok,“ dodal.

„Jako ekonom se k 300 nebo 295 miliardám neupínám. Myslím, že je to spíš politická hra, a z pohledu ekonoma je výsledek pokladního plnění k datu 31. prosince v zásadě jedno. Ale i přes tyto drobné výhrady si myslím, že cíl bude víceméně dodržen,“ řekl Novinkám a Právu v polovině listopadu náměstek ministra financí Marek Mora.

Doplnil, že ministerstvo očekává, že letos bude celkový schodek veřejných financí vůči HDP 3,6 procenta a příští rok se zlepší na 2,2 procenta. „Co je z pohledu ekonoma úplně zásadní, klíčové, je to, že dojde ke zlepšení takzvaného strukturálního salda. To znamená, že bez ohledu na ekonomický cyklus, jak se ekonomicky daří nebo nedaří, a to, jak má vláda nastavené příjmy a výdaje, tak se stav našich veřejných financí zlepšuje,“ zdůraznil Mora.

Rozpočtu letos pomáhá daň z mimořádného zisku od energetických a petrolejářských firem a velkých bank, byť ne tak, jak se čekalo. Stát na ní zatím vybral 25,8 miliardy korun, přitom původní plán byl 85 miliard. Hlavně od bank přitom inkasoval jen zlomek toho, s čím vláda původně počítala. U druhého mimořádného odvodu, z nadměrných příjmů výrobců elektřiny, ministerstvo financí eviduje už téměř 17,7 miliardy místo 15 miliard očekávaných za celý letošek.

Dohromady za oba mimořádné příjmy to je zatím 43 miliard. „Ještě nám do konce roku něco připlyne. Já si myslím, že se bychom se mohli dostat někam k číslu kolem 60 miliard. Uvidíme, 100 miliard to nebude,“ podotkl Mora. Proti tomu na zmírnění dopadu vysokých cen energií, na což byly pro letošní rok plánované výdaje za sto miliard, by podle Stanjury mělo nakonec jít 110 až 120 miliard korun.

Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun. Byl třetí nejvyšší od roku 1993, s větším deficitem skončily pouze rozpočty let 2021 a 2020, které poznamenaly dopady pandemie covidu. Od předloňska příjmy státu o zhruba sto miliard korun ročně oslabilo zrušení superhrubé mzdy a snížení efektivního zdanění zaměstnanců z 20,1 na 15 procent. Tuto změnu v minulém volebním období společně prosadily ANO, ODS a SPD.