Článek
„Cena benzínu i nafty je problém. Tak jako jsme navrhli snížení DPH na energie, navrhneme totéž i u pohonných hmot. Skoro polovinu jejich ceny tvoří daně! Státní pokladna kvůli růstu cen vydělává více, ale ty peníze tahá z kapes lidí. Nechme jim je, teď je potřebují,“ napsala počátkem března 2022 na sociální síť X Alena Schillerová, tehdejší předsedkyně poslaneckého klubu ANO.
Hnutí následně navrhlo zastropovat ceny pohonných hmot na maximálně 36 korun za litr, a to formou snížení daně z přidané hodnoty nebo spotřební daně.
Dnes je Schillerová ministryní financí. A snižování daní na pohonné hmoty odmítá, když ji k tomu vyzývá ODS. Šéfka státní pokladny ve sněmovní debatě označila opozicí navržené snížení spotřební daně benzínu a nafty o 1,70 koruny na litr za nesystémový výkřik.
Státní rozpočet by to podle ní vyšel na 11 miliard korun. Efekt by navíc podle ministryně nebyl zásadní. „Jsme v kontaktu s trhem. I ten je přesvědčen, že unáhlené, v podstatě kosmetické daňové změny nejsou namístě. My nemůžeme daně měnit podle momentální situace na burze,“ uvedla Schillerová.
Ministryně argumentovala i zkušeností z doby po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) v reakci na překotný růst cen snížila spotřební daň u nafty o 1,50 koruny na litr.