Článek
Produkce nafty v první polovině října klesla na zhruba 160 tisíc tun denně ze zářijových 175 tisíc tun. Po schválení exportních kvót v polovině měsíce však začala opět růst a podle zdrojů Reuters směřuje k úrovni kolem 180 tisíc tun denně.
Ruské rafinerie přitom od srpna fungují v režimu vývozních omezení, která měla zajistit dostatek paliv pro domácí trh.
Podle zdrojů bývá domácí spotřeba nafty v říjnu nižší a pohybuje se kolem 140 tisíc tun denně. Po skončení sklizně, kdy poptávka klesá mimo jiné ze strany zemědělství, které patří k největším spotřebitelům nafty, a po odeznění letní motoristické sezony vzniká v Rusku přebytek nejméně 40 tisíc tun denně.
To představuje více než milion tun měsíčně dostupných pro export. Část těchto objemů směřuje do sousedních států v rámci mezivládních dohod.
Americký prezident Donald Trump ve snaze snížit ceny nafty před listopadovými volbami do Kongresu podnikl několik kroků, včetně zrušení části sankcí proti Rusku. Na začátku října Trump uvedl, že se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodl na obnovení dodávek nafty na světové trhy.
Spojené státy současně dočasně zmírnily sankce na ruská paliva. Moskva by podle Trumpa měla nejprve dodat více než 300 tisíc tun nafty, další objemy mají následovat v listopadu a v dalších měsících.
Jak napsal zpravodajský web OilPrice, analytici upozorňují, že dopad na světový trh může být omezený. Ruské rafinérie se stále potýkají s následky ukrajinských útoků na infrastrukturu a zvýšení výroby tak nemusí být dlouhodobě udržitelné.
