Hlavní obsah

Rusko má větší potíže, než to vypadá

Rusko po přepadení Ukrajiny ekonomicky oslabilo na pohled méně, než se většinou očekávalo. Ve skutečnosti ale má kvůli válečným výdajům, odchodu západních firem a sankcím větší potíže, než se jeví, protože oficiální statistiky plně neukazují reálný stav.

Foto: Rfe/rl/serhii Nuzhnenko, Reuters

Ukrajinský voják pálí u Soledaru na ruské pozice.

Článek

„Tamnímu statistickému úřadu lze důvěřovat asi jako kartářce. Pod tíhou sankcí a masivního odchodu evropských a amerických firem ale musejí být negativní dopady na ruskou ekonomiku citelné,“ prohlásil hlavní ekonom Deloitte David Marek.

„Část škod pokryje rozšíření vazeb s Čínou, část ilegální obchod přes třetí země obcházející platící sankce, přesto bych si nedělal iluze o současném stavu ruské ekonomiky,“ dodal.

Prezident Vladimir Putin nedávno ohlásil, že ruský HDP se loni podle předběžných údajů snížil pouze o 2,5 procenta, ačkoliv mnozí předpovídali pád o 20 procent.

„Těmto oficiálním údajům nelze věřit a kvalifikované odhady hovoří o propadu HDP mezi 10 a 20 procenty,“ nevěří číslům Kremlu ani ekonom BHS Štěpán Křeček.

Zkreslující čísla

Negativní dopady na jeho hospodářství loni tlumily hlavně zvýšené příjmy Ruska z vývozu drahých energií a dalších komodit.

Například plynu Rusové prodávali méně, avšak výrazně dráž. Od loňského srpna však světové ceny i díky zvýšeným dodávkám LNG klesají, což finanční sílu Ruska oslabuje.

„Rusko je (v důsledku západního embarga) nuceno levněji prodávat i surovou ropu, čímž se přiškrcuje další klíčový zdroj příjmů,“ řekl Právu Ole Hansen ze Saxo Bank.

„Tvrzení, že ruská ekonomika prokázala pozoruhodnou odolnost vůči sankcím, závisí na zavádějících makroekonomických ukazatelích. Kritici sankcí poukazují na posílení rublu, mírný pokles ruského HDP a nízkou nezaměstnanost. Tato čísla však neodrážejí skutečnou situaci,“ napsal v magazínu Foreign Affairs bývalý náměstek ruského ministerstva pro energetiku a ekonom Vladimir Milov.

Rusko začíná mít rysy diktatury, píše The Economist

Zahraniční

Rubl podle něj posílil jen proto, že vláda ruským podnikům a jednotlivcům ztížila a často znemožnila výběr peněz a jejich převod na cizí měnu.

„Takzvaný silný rubl je podporován drakonickými měnovými kontrolami a propadem dovozu. Tato politika těžce poškodila průmyslová odvětví, jako je ocelářský sektor: výroba hotové oceli se v roce 2022 snížila o více než sedm procent,“ upozornil.

Příjmy Ruska z jiných zdrojů, než je export ropy a plynu, se loni v říjnu podle Milova snížily meziročně o pětinu.

„Sankce nejvíce zasáhly zpracovatelský průmysl, část ruské ekonomiky, která je nejvíce závislá na západních technologiích a součástkách. Produkce autoprůmyslu, který přímo či nepřímo poskytuje práci 3,5 milionu lidí, se v roce 2022 propadla o dvě třetiny,“ uvedl dále ekonom.

Oficiální čísla Kremlu jsou podle něj zavádějící i v případě nezaměstnanosti nebo inflace.

„Dokonce i ruská centrální banka uvádí, že pozorovaná inflace – tedy to, jak veřejnost vnímá růst cen, jak jej uvádějí průzkumy – je 16 procent neboli o více než čtyři procentní body vyšší než oficiální statistika, což je necelých 12 procent. Rozdíl mezi oficiálními údaji a životní zkušeností lidí je pochopitelný, protože životní úroveň Rusů se prudce zhoršuje,“ dodal Milov.

„Vezměte si nezaměstnanost,“ pokračoval dále. „Oficiální míra činí 3,7 procenta, bez práce je jen 2,7 milionu Rusů. To je rekordně málo. Realita je ale taková, že na konci třetího čtvrtletí 2022 dopadala nějaká forma skryté nezaměstnanosti na téměř pět milionů ruských pracovníků. Především bylo 70 procent z nich na neplaceném volnu,“ poukázal Milov.

Spásu hledají v Asii

„Ve skutečnosti je deset procent ruských pracovních sil nezaměstnaných. To je srovnatelné s nejhoršími úrovněmi z 90. let, v jejichž druhé polovině bylo nezaměstnaných 10 až 13 procent Rusů,“ shrnul.

Moskva však stále disponuje značnými rezervami. Ve fondu národního blahobytu má stále asi 148 miliard dolarů (přes tři biliony Kč). Současně se soustředí na prohlubování vztahů s ostatními zeměmi. Propad vývozu energetických surovin na Západ se snaží kompenzovat dodávkami do Asie, hlavně do Číny a Indie.

Jen dovoz uhlí z Ruska do Číny loni vzrostl podle čínských celních úřadů o 20 procent na více než 68 milionů tun. Přesměrování vývozu ale zatím Rusku nenahrazuje výpadky na Západě, objem exportu je totiž výrazně nižší.

A podle Milova to má pro Moskvu ještě další háček: „Země jako Čína a Indie mají většinou zájem nakupovat levné suroviny jako ropu, plyn, uhlí a kulatinu s výraznou slevou. Jejich lídři nemají zájem pomáhat Rusku rozvíjet jeho vlastní konkurenceschopná výrobní odvětví,“ tvrdí Milov.

Podle Křečka se budou problémy Ruska dále prohlubovat a je možné, že země bude částečně přecházet na válečnou ekonomiku, ve které bude mít stále větší roli stát.

I když „Rusko se bude snažit hledat alternativní dodavatele a zvýší svou závislost na Číně, což může částečně zmírňovat nejvážnější problémy v hospodářství“.

Mezinárodní měnový fond přesto očekává, že by ruská ekonomika letos mohla vykázat růst o 0,3 procenta po loňském poklesu o 2,2 procenta.

Velká ruská ofenziva může přijít už 24. února, míní ukrajinský ministr

Válka na Ukrajině

Reklama

Výběr článků

Načítám