Dluhy Česko bolí. Místo úroků by si mohlo pořídit další celou policii a hasiče

Když se celý rozpočet modelově převede na tisícikorunu, na úroky z dluhů padne zhruba padesátikoruna.

Obsluha státního dluhu je tak v posledních letech vůbec největším „skokanem“ na žebříčku výdajových kapitol.

„Zatímco před vypuknutím pandemie covidu v roce 2020 držely splátky dluhu nelichotivou devátou příčku, krčily se mezi ministerstvy průmyslu a spravedlnosti a z pomyslné tisícikoruny nám ujídaly pouze 27 korun, nyní jim patří již šestá příčka,“ upozornil analytik společnosti Investika Vít Hradil.

Význam splátek úroků v rozpočtu se tak během několika let téměř zdvojnásobil. „Vzhledem k nastavenému trendu lze předpokládat, že v blízké budoucnosti ještě poroste,“ poznamenal.

Za 130 miliard korun, které bude v roce 2027 platit na úrocích ze státního dluhu, by si stát mohl hypoteticky pořídit celou řadu společensky prospěšných či jinak potřebných věcí. „Mohlo by to být přibližně 25 stíhacích letounů F-35, které si Česko objednalo od USA, případně asi čtyři sta kilometrů dálnic. Nebo by se průměrný měsíční důchod mohl zvýšit asi o 4300 korun,“ spočítal pro Novinky člen Národní rozpočtové rady Petr Musil.

Upozornil, že 130 miliard by také umožnilo celému resortu vnitra, tedy i s policií či hasiči, fungovat po dobu jednoho roku a asi 20 dnů, ministerstvo dopravy by si s ní vystačilo více než devět měsíců a obrana asi jen o měsíc méně.

„Nebo by to pokrylo financování ministerstva školství na téměř půl roku a rozpočet Kanceláře prezidenta republiky bychom pokryli na 302 let,“ uvedl Musil. Dodal, že například Akademie věd ČR by za částku, kterou stát vydává na úroky, byla schopna fungovat více než 15 let.

Státní dluh v letošním prvním pololetí vzrostl o 49,2 miliardy korun na rekordních 3,727 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh už přes 342 tisíc korun.

Předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa je stejně jako řada dalších ekonomů přesvědčen o tom, že v silách politiků je rychlé zadlužování státu zkrotit. „A je na nás jako voličích, jestli skutečně chceme pokračovat v dosavadním obírání našich dětí, kterého se po celá léta dopouštíme tím, že na dluh hradíme nejen nové investice, ale i věci, které bychom dluhem financovat neměli,“ řekl Novinkám.

„Mně osobně to přijde bezohledné, ale mnoha jiným z nás asi ne, nebo o tomto problému nevědí,“ dodal.

Voliči podle Skořepy mohou rozhodovat například i o tom, zda se mají dál zpřísňovat podmínky pro podporu nezaměstnaných, a tím ušetřit jednotky miliard, a zároveň třeba udržovat snížené sazby daně z přidané hodnoty, a tím poskytovat nepřímou podporu v rozsahu desítek miliard i domácnostem, které takovou podporu vůbec nepotřebují.

„Já tyto snížené sazby pokládám za nesmírně drahý a zbytečný přežitek, ale většině z nás ta nekonzistence zřejmě nevadí,“ dodal.

Ve snížené 12procentní sazbě jsou především potraviny a dodávky tepla či vodné a stočné, ale také sociálně citlivé položky, jako jsou léky a vybrané zdravotnické prostředky.

Lídři ANO, SPD a Motoristů ve čtvrtek ráno dospěli k dohodě, která umožní schválit v pondělí na jednání vlády návrh státního rozpočtu na příští rok. Novinářům to po jednání koaličních špiček řekl předseda Motoristů Petr Macinka.

Původní schodek 389 miliard korun se podle něj sníží o jednotky miliard. Další reálnou úsporu až 20 miliard by měly přinést legislativní návrhy, se kterými přijde kabinet do konce roku. Do schvalovaného zákona o rozpočtu se ale ještě nepromítnou. V roce 2028 by měl schodek klesnout minimálně o 60 miliard, avizoval Macinka.