Článek
Se stejným zobrazením rozpočtu v podobě jedné tisícikoruny přišel jako první internetový deník e15. Dává jasnější přehled o tom, kam peníze státu míří a kolik z nich padne na jednotlivé oblasti.
„Podíl jednotlivých výdajů v zásadě dlouhodobě odráží priority společnosti. Tedy poměrně štědrý sociální systém – zejména to, jakým způsobem se stát finančně stará o seniory, dále rozsáhlou a nákladnou veřejnou správu a konec konců i relativně nákladné školství,“ řekl Novinkám Petr Musil z Národní rozpočtové rady.
Největší díl pomyslné tisícikoruny, přes 400 korun, spolknou sociální výdaje. Patří mezi ně především důchody, nemocenská, rodičovské příspěvky nebo podpora v nezaměstnanosti.
Více než stovku korun si vezme školství, které je přitom podle mnohých expertů stále podfinancované. Třetí největší položkou je obrana. Ministerstvo obrany by mělo získat zhruba 74 korun z každé tisícovky. Platí z nich vojáky, novou techniku i další výdaje armády. Vláda zároveň počítá s tím, že Česko příští rok splní závazek vůči NATO vydávat na obranu alespoň dvě procenta hrubého domácího produktu, čili výkonu ekonomiky.
V kapitole ministerstva obrany ale nejsou všechno čistě obranné výdaje, jsou tam i miliardy na důchody a výsluhy vojáků, vojenské školy, zdravotnictví či sport. Na druhou stranu na obranu přispívají i jiné resorty jako doprava. Suma sumárum tak výdaje na obranu mají příští rok dosáhnout z naší modelové tisícovky 69 korun.
Dalších 63 korun připadne na dopravu. Z této části se platí například dálnice, silnice první třídy, železniční koridory, rychlíkové spoje nebo i slevy na jízdném pro studenty a seniory. Ministerstvo dopravy je tak čtvrtým největším příjemcem peněz ze státního rozpočtu.
Padesát korun spolknou dluhy
Následuje položka, která není na první pohled tolik vidět. Úroky ze státního dluhu. Z každé pomyslné tisícikoruny na ně padne 51 korun. V reálném rozpočtu to představuje přibližně 130 miliard korun. A účet dál roste. Stát v posledních letech hospodaří s vysokými schodky a musí si proto stále více půjčovat. S rostoucím dluhem rostou i náklady na jeho obsluhu.
Peníze ze státního rozpočtu dostávají nejen ministerstva, ale i desítky dalších úřadů a institucí. Akademie věd nebo Národní sportovní agentura si z pomyslné tisícovky ukrojí jen několik korun.
Na Sněmovnu, Senát či Kancelář prezidenta republiky připadá dokonce méně než jedna koruna.
Až úplně na konci je Národní rozpočtová rada. Instituce, která současný návrh rozpočtu kritizuje a upozorňuje na rizika dalšího zadlužování, by z pomyslné tisícikoruny dostala pouhý jeden haléř.
Výdaje rozpočtu zohledňují dlouhodobé celospolečenské potřeby a také politické priority. „Na otázku, jak rozdělit celkové rozpočtové výdaje mezi zdravotnictví, dotace neziskovkám, důchody a podobně, neexistuje žádná ekonomicky správná odpověď – toto rozdělení je směsí přání nás všech, jak jsme je vyjádřili ve volbách,“ uvedl předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa.
V reálných číslech návrh státního rozpočtu na příští rok z dílny ministerstva financí počítá s příjmy 2,189 bilionu korun, tedy o 3,3 procenta vyššími než letos. Výdaje mají vzrůst ještě rychleji, o 6,2 procenta, na 2,578 bilionu Kč.
Rozdíl představuje schodek 389 miliard korun. Rozpočet bude vláda ANO, SPD a Motoristů schvalovat na konci září, poté ho pošle do Sněmovny. Koalice ještě jedná o změnách, podle odhadů analytiků ale případné snížení deficitu bude nejspíš jen v řádu jednotek miliard korun.
