Článek
„Je naprosto zásadní do systému nalákat i lidi pod třicet let,“ řekl na semináři ve Sněmovně ekonom Filip Pertold z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu.
Penzijní spoření představuje jeden z pilířů českého důchodového systému. Jedná se o nástroj, kterým si mohou Češi v důchodu přilepšit i nad rámec vyměřené penze. Spoření je dobrovolné, stát ho však podporuje pravidelnými příspěvky.
V současnosti penzijní fondy využívá 42 procent, tedy přibližně čtyři miliony občanů.
Na semináři ve Sněmovně minulý týden zasedli společně představitelé vládních i opozičních stran s ekonomickými experty. Pertold s Lukášem Nádvorníkem ze stejného institutu představili závěry své analýzy penzijního spoření i doporučení, jak systém zefektivnit.
Studie doporučuje, aby lidi mladší 30 let stát motivoval k založení penzijního spoření. Doporučuje tři kroky: jednorázový příspěvek na spoření, navýšení pravidelného státního příspěvku a snížení výše nutného vkladu pro získání příspěvku.
V následující debatě se poslanci s experty shodli, že reforma je na místě. Zároveň vybídli k opatrnosti. „Pokud do systému vstoupí 80 procent třicátníků, bude to dobrý výsledek, pokud jen 30 procent, nic nevyřešíme,“ varoval Miroslav Zámečník, hlavní poradce České bankovní asociace.
Nabízet spoření mladším
Odborníci také doporučují, aby zaměstnavatelé nabízeli mladým lidem penzijní spoření už při podpisu zaměstnanecké smlouvy. Podobně to funguje například v Polsku, zaměstnavatel tuto nabídku opakuje každé čtyři roky.
Součástí předložené analýzy je také zavedení strategie životního cyklu. To znamená kombinaci zhodnocování peněz v dynamických a konzervativních fondech v závislosti na věku.
Mladší lidé by spořili spíše v těch prvních, které nabízejí vyšší zisk, ale zároveň nesou větší riziko. S postupujícím věkem by se úspory přelily do konzervativnějších fondů, které jsou stabilnější, ale možnost zisku je u nich menší.
Češi spoří pozdě
Podle Filipa Pertolda a jeho kolegy Lukáše Nádvorníka jsou na vině současných nízkých úspor v penzijním spoření především vysoké poplatky. Dále pak neochota Čechů spořit v dynamických fondech a také fakt, že většina lidí začíná řešit penzijní spoření až mezi 40 a 50 lety.
Oba experti také navrhují přezkoumat, kolik lidé správcům fondů platí za možnost ve fondech spořit a kolik činí daň.
„Poplatky pohltí až polovinu majetku. Vysoké poplatky dynamických fondů mohou v horizontu 40 let připravit klienta o až 50 procent jeho budoucího majetku, za poslední dekádu vymazaly 37 až 49 procent celkových výnosů fondů,“ stojí v úvodu studie.
