Článek
Inflace totiž může s úsporami výrazně zahýbat. Zvláště tehdy, když přijdou výkyvy jako v roce 2022 a 2023, kdy vysoko překročila desetiprocentní hranici. V letech 2016 až 2025 tak byla průměrná roční inflace zhruba 4,58 procenta. „Podle Asociace penzijních společností je přitom průměrné dlouhodobé zhodnocení dynamických fondů za minulou dekádu 7,15 procenta ročně,“ upozornila Iva Tučková z NN Penzijní společnosti.
Ve srovnání s konzervativními strategiemi, které jsou ale určeny spíše lidem těsně před penzí, se dlouhodobě daří i vyváženým fondům, které inflaci „nulují“. Desetiletý průměrný výnos byl 4,14 procenta, byly ale i takové, které měly průměrný výnos vyšší.
Konzervativní fondy měly zhodnocení 1,31 procenta. Ale jak již zaznělo, ty jsou určeny opravdu lidem těsně před penzí, kteří se chtějí vyhnout výkyvům na trhu.
Navíc inflační situace z let 2022 a 2023 je spíše výjimečná. V posledních 25 letech se roční růst spotřebitelských cen pohyboval spíše v nižších jednotkách procent. Desetiprocentní hranici pak překročil s výjimkou dvou již zmíněných let naposledy v roce 1998. Tehdy k tomu ale mimo jiné pomohlo navýšení regulovaných cen, předchozí potíže koruny a úpravy nepřímých daní typu DPH.
Vyšší výnos pomůže spořícím
Nejenom v případě dynamických, ale i vyvážených fondů přitom hraje vedle inflace výraznou roli takzvané složené úročení, kdy se zhodnocují i úroky z předchozích let. „Výnosy se průběžně připisují a dále úročí, což výrazně zvyšuje konečný zůstatek,“ řekla Tučková. A samozřejmě to pomáhá i s ochranou úspor před růstem cen.
Pokud tak podle propočtů Asociace penzijních společností člověk dvacet let spoří 1500 korun měsíčně a pobírá měsíční státní příspěvek 300 Kč, má při výnosu 1,5 procenta na konci přes 500 tisíc korun. Přičemž výnos ze zhodnocení je jen 70 tisíc a 70 tisíc tvoří státní příspěvky. Zbytek jsou jeho vlastní úložky.
Při výnosu 6,5 procenta ale na konci má 864 tisíc. „Z toho 430 tisíc je výnos fondu,“ upozornil mluvčí asociace Jan Sedláček.
