Hlavní obsah

Problém pro vlády, riziko pro investory. Státy si půjčují nejdráž od krize 2008

Půjčit si peníze je teď pro vlády předních ekonomik světa dražší než za poslední desítky let. Napětí na Blízkém východě a vlna nových státních dluhopisů ženou náklady na vládní půjčky na úrovně nevídané od finanční krize. Investoři žádají za půjčené peníze vyšší úrok, protože se obávají inflace, vysokých rozpočtových schodků a dražších úvěrů od centrálních bank.

Foto: Thomas Lohnes, Getty Images

Frankfurtská burza patří mezi největší a nejvýznamnější burzy cenných papírů na světě.

Článek

Výnos třicetiletých francouzských dluhopisů teď vystoupal na nejvyšší úroveň od roku 2008, americké obdobné dluhopisy nesou přes 5,2 procenta, nejvíc od roku 2007. Rostou i výnosy německých, britských a italských dluhopisů, v Japonsku dosáhl výnos desetiletých dluhopisů maxima za posledních 30 let.

„Dlouhodobé výnosy pravděpodobně vzrostou na 5,60 až 5,70 procenta. Jejich růst by se navíc mohl zrychlit poté, co prolomily pásmo, ve kterém se pohybovaly posledních zhruba tři roky,“ řekl stanici CNBC o amerických dluhopisech technický stratég Fundstratu Mark Newton.

K napětí na trzích výrazně přispívá válka Spojených států a Izraele s Íránem, která trvá už půl roku a její rychlý konec se nečeká. Konflikt narušil dodávky energií a zdražil ropu, což zvyšuje obavy z návratu inflace a komplikuje centrálním bankám rozhodování o sazbách. Mezinárodní měnový fond varuje, že delší válka by mohla ještě víc zpomalit světové hospodářství.

Ceny ropy minulý týden kvůli napětí na Blízkém východě vyskočily o šest procent a růst pokračoval i v pondělí, navzdory diplomatickým snahám USA a Íránu o ukončení konfliktu.

Investoři navíc čekají, že centrální banky budou muset kvůli inflaci sazby dál zvyšovat, a to na dluhopisy tlačí ještě víc. Podle deníku The Guardian trhy odhadují téměř 85procentní šanci, že Evropská centrální banka zvýší sazby už v září. Americký Fed sazby zatím nezvýšil, ale podle CNBC část jeho představitelů kvůli inflaci prosazuje další zpřísnění, a trhy počítají, že by k tomu mohlo dojít na zářijovém zasedání.

Roli hraje i to, že o peníze na trhu žádá čím dál víc zájemců. Vedle vlád si ve velkém půjčují i technologičtí giganti financující rozvoj umělé inteligence – firmy Alphabet, Amazon a Meta letos podle dat LSEG vydaly dluhopisy za téměř 220 miliard dolarů, tedy 4,6 bilionu korun, víc než dvojnásobek loňského objemu.

„Kvůli věcem, jako je neustále rychlejší budování umělé inteligence, se nedostatek volného kapitálu prohlubuje a projevuje se to i ve výnosech dluhopisů,“ řekl Vivek Paul, hlavní investiční stratég BlackRock Investment Institute pro Velkou Británii.

Agentura Reuters připomněla, že rozpočtový schodek USA by letos měl činit kolem šesti procent HDP, tedy 1,9 bilionu dolarů, v přepočtu 39,9 bilionu korun, ve Francii pět procent a v Británii čtyři procenta. „V Evropě jsou výdaje na obranu, energetickou bezpečnost a infrastrukturu důležitější než výdaje na umělou inteligenci,“ uvedl Al Cattermole ze švýcarské společnosti Mirabaud Asset Management.

Výběr článků

Načítám