„Pro výrobce je to průšvih.“ Firmy sčítají dopady Trumpových cel

„Clo představuje zvýšení cen pro americké spotřebitele, které může vést k potenciálnímu snížení odbytu evropských vozidel. Současně se jedná o jeden z dalších tlaků na přesun výroby vozidel z EU za situace, kdy se evropský autoprůmysl vypořádává s transformací, vysokými vstupními náklady a nejistotou na klíčových trzích,“ varoval výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

Pro český automobilový průmysl nejsou Spojené státy zásadním přímým exportním trhem, například předloni tam nesměřovalo ani procento tuzemského automobilového exportu.

Dopady nové dohody tak budou převážně zprostředkované, a to zejména skrze vývoz komponent do Německa, které je významným vývozcem hotových vozidel do USA.

Potíže kvůli clům hlásí například Válcovny trub v severočeském Chomutově. Ty už dříve vzhledem ke clům oznámily pozastavení dodávek. „Zatím platí, že to zastavíme,“ řekl Vladimír Sako, ředitel hutních podniků skupiny Z Group, pod kterou podnik patří.

Americký partner podle něj chce, aby válcovny o cla snížily kupní cenu. „S ohledem na ceny energií v České republice by to ale bylo ztrátové,“ doplnil ředitel. Pokud chomutovský podnik skončí s dovozem do Spojených států, přijde odhadem o půl miliardy korun ročně. Proto i nadále o ceně jedná.

Cla ve výši 15 procent na dovoz většiny zboží do USA mohou nepřímo, ale citelně zasáhnout i české výrobce obráběcích a tvářecích strojů. Negativně se dotknou hlavně těch, kteří vyvážejí zboží do Německa, jež se dále prodává do Spojených států.

„Mnoho českých firem vyrábí obráběcí a tvářecí stroje pro své německé mateřské podniky, které je následně exportují mimo jiné i do USA. Pro české firmy s vazbami na německý export do USA by to mohlo mít dopad na jejich tržby a mohlo by to vést k redukci výroby,“ řekl ředitel Svazu strojírenské technologie Ivo Červenka.

„Průšvih. Zajímavé, jak zvládl prezident Trump zmanipulovat své obchodní partnery. To je velký kus taktiky. Před několika měsíci by cla patnáct procent byla brána jako obrovská překážka obchodu a vyvolala by paniku. Dnes je slyšet z úst politiků téměř oddechnutí, jak jsou nízká. Není to ale pravda,“ okomentoval dohodu mezi EU a USA Jan Bitman ze společnosti Crytur vyrábějící mimo jiné detektory používané v elektronové mikroskopii.

Pro evropský a český průmysl to podle něj bude znamenat omezení konkurenceschopnosti na americkém trhu. Ale pokud jde o jeho společnost, až tolik se jí to nedotkne.

„Máme v USA obchodní pobočku a zůstane to pouze tak. Výroba úplně stejných technologicky náročných produktů na dvou místech jde výrazně proti ekonomické efektivitě,“ řekl.

„Dáme raději větší prostředky do vývoje, aby zákazník byl za vlastnosti našich výrobků ochoten platit více peněz. Nečekáme výrazný dopad na náš objem prodeje v USA vzhledem k unikátnosti našich produktů,“ dodal.

Přesun výroby do USA by zvážil výrobce zdravotnických lůžek Linet. „Klíčové je pro nás vědět, kde jsou mantinely, ve kterých se pohybujeme. Dosud se měnily prakticky každý měsíc. Až teď můžeme spočítat všechny varianty, které připadají v úvahu,“ uvedl ředitel společnosti Tomáš Kolář.

„Částečný přesun výroby je jistě jednou z možností, ale část komponentů bychom museli i tak dovážet, takže bychom se clům úplně vyhnout nedokázali,“ dodal Kolář.

Mezi exportéry do USA patří i strojírenská skupina PBS Group z Velké Bíteše. Oproti původně zvažovaným třicetiprocentním clům je podle jejího ředitele Petra Kádnera sazba patnáct procent pozitivní zprávou. „Aktuálně čekáme na podrobné informace a konkrétní celní zařazení našich produktů. Teprve pak budeme schopni přesně vyhodnotit reálný dopad,“ konstatoval.

Americký trh je podle něj mimořádně konkurenční a promítnout dodatečné náklady z cel do koncových cen není snadné.

„Navíc nás v příštím roce výrazně limitují platné dlouhodobé smlouvy, které mají pevně stanovené ceny. Část naší výroby jsme už dříve lokalizovali přímo v USA, což se dnes ukazuje jako strategické rozhodnutí,“ dodal s tím, že i přesto bude jeho společnost v roce 2026 do USA nadále vyvážet některé komponenty, takže se celním povinnostem zcela nevyhne.

Biotechnologická firma Contipro z Dolní Dobrouče na Orlickoústecku vyrábí kyselinu hyaluronovou. Drtivou většinu vyváží, čtvrtina míří do USA. „Zavedení cel samozřejmě sledujeme, ale v našem oboru to zatím nevnímáme jako zásadní hrozbu. Spojené státy jsou v tuto chvíli na dovozu kyseliny hyaluronové závislé, protože ji tam nikdo nevyrábí. Všichni dodavatelé tak budou čelit stejným podmínkám,“ řekla za ni Dita Urbánková.

„V USA by kvůli možné následné vysoké inflaci mohl klesnout zájem o kvalitní kosmetiku, do které se kyselina hyaluronová přidává. Tato látka je ale velmi žádaná a prakticky nenahraditelná jak ve farmacii, tak právě v kosmetickém průmyslu. Proto neočekáváme výrazný pokles poptávky a neplánujeme ani přesun výroby do Spojených států,“ dodala.

Ani zbrojovky Czechoslovak Group se prý cla vzhledem k výrobě na americké půdě nedotknou. „Předpokládáme, že vliv cel na podnikání naší skupiny, které se převážně týká obranného průmyslu, bude minimální,“ řekl za ni Andrej Čírtek.

„Podle informací z médií se nově zavedené clo má vztahovat i na produkty vyráběné našimi společnostmi v EU. Tuto situaci sledujeme a vyhodnocujeme možné dopady,“ konstatovala Eva Svobodová ze zbrojovky Colt CZ Group. Významnou část výnosů firmy v USA ale podle ní tvoří lokální produkce, která není cly dotčena.

„Rozhodnutí padlo teprve v neděli, situaci nyní vyhodnotíme,“ reagoval Zdeněk Kovář, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje. „USA ale nepatří mezi naše největší odběratele, proto nepředpokládáme zásadní změnu exportu,“ dodal.