Článek
Česko
Kabinet Andreje Babiše (ANO) sleduje marže provozovatelů čerpacích stanic, aby na ně vytvořil tlak a odradil je od neúměrného zvyšování cen. Marže je rozdíl mezi cenou, za níž pumpa palivo nakoupí a za kterou prodá. Z toho platí provoz a tvoří zisk. První zkoumání nepřiměřené výše neodhalilo, vláda ale tvrdí, že někteří prodejci dopadů války zneužívají.
V pondělí kabinet schválil půjčku sto tisíc tun ropy ze státních hmotných rezerv firmě PKN Orlen, která v Kralupech nad Vltavou provozuje rafinérii. Chystá zastropování marží prodejců i snížení spotřební daně z benzínu a nafty. Rozhodnutí může padnout ve čtvrtek.
Slovensko
Východní soused Česka se po prudkém zdražení ropy po začátku války zařadil v EU k zemím s nejlevnějšími palivy. Slovenskou naftu pak začali vykupovat zejména polští motoristé. Vláda proto od 19. března na 30 dní omezila tankování nafty a zavedla vyšší cenu tohoto paliva pro vozidla se zahraniční poznávací značkou.
Evropská komise následně Bratislavu upozornila, že rozhodnutí o dvojích cenách nafty je diskriminační a odporuje evropskému právu. Vyzvala vládu, aby nařízení přestala uplatňovat a pohrozila zahájením řízení pro porušení unijního práva. Slovenský premiér Robert Fico ale v pondělí nevyloučil, že platnost naopak prodlouží.
Od 27. března Slovensko zdražilo naftu pro auta se zahraniční poznávací značkou na 2,012 eura, v přepočtu 49,35 korun, z ceny 1,826 eura, tedy 44,79 korun, za litr.
Polsko
Země snížila sazbu daně z přidané hodnoty na pohonné hmoty z 23 procent na osm, srazila i spotřební daň a od úterý zavedla strop pro ceny paliv. Maximální cena litru nejprodávanějšího benzínu Natural 95 může spolu s DPH dosáhnout 6,16 zlotého, tedy 35,21 korun. U benzínu Natural 98 je to 6,76 zlotého, asi 38,64 korun, za litr. Nafta v Polsku stojí 7,60 zlotého, zhruba 43,44 korun.
Maďarsko
Také v Maďarsku platí cenové stropy u paliv a týkají se jen automobilů s maďarskou poznávací značkou. Za benzín platí řidiči v přepočtu maximálně 37,81 korun za litr, v případě nafty to je 39,08 korun. Budapešť stejně jako několik dalších zemí také uvolnila paliva ze státních rezerv, aby zajistila, že jich na trhu bude dostatek.
Německo
Ceny paliv zatím Německo nereguluje, zesílilo ale dohled nad trhem. Spolkový sněm minulý týden schválil, že čerpací stanice budou moci zdražovat jen jednou denně, přesně v poledne. Do té doby se cena měnila i padesátkrát za den. Stát zvažuje dočasné snížení energetické daně, vyšší paušály pro lidi dojíždějící do Německa za prací či zavedení cenového limitu pro benzín a naftu.
Rakousko
Od začátku dubna Rakousko dočasně mírně sníží daň z benzínu a nafty a omezí marže maloobchodních prodejců pohonných hmot. Posledně zmiňované opatření zavede tehdy, pokud během dvou měsíců ceny nezdaněných paliv vzrostou o více než 30 procent.
Další země v Evropě
Cenové stropy na pohonné hmoty zavedlo rovněž Chorvatsko. Rozsáhlý plán v hodnotě pěti miliard eur, tedy přes 122 miliard korun, představilo Španělsko. Zahrnuje snížení daně z přidané hodnoty a slevu až 30 centů, asi 7,36 korun, na litr paliv u pump.
V Itálii snížila vláda cenu pohonných hmot o 25 centů, asi 6,13 korun, na litr. Ke snížení daní z pohonných hmot přistoupily například Portugalsko a Švédsko. Řecko nabídne v dubnu a květnu dotace na paliva a také slevy na trajektové jízdenky.
Ve Slovinsku mohou běžní řidiči natankovat maximálně 50 litrů za den. Rumunská vláda na šest měsíců omezila marži u pohonných hmot a jejich vývoz. Srbsko dočasně snížilo daňové zatížení paliv a pozastavilo vývoz ropy a některých ropných produktů.
Ostatní státy
V Asii například Japonsko spustilo nouzový program dotací rafineriím, aby omezilo cenu benzínu. Na Tchaj-wanu pokrývá 60 procent nárůstu cen kompenzační mechanismus. Jižní Korea a Thajsko rovněž ceny pohonných hmot zastropovaly.
Indie, která je druhým největším dovozcem zkapalněného plynu (LNG) na světě, se rozhodla zvýšit dodávky plynu pro domácnosti. Vyvolalo to kritiku od majitelů restaurací a hotelů.
Vietnam zrušil do konce dubna clo na dovoz pohonných hmot. Ke stejnému kroku sáhla Brazílie u nafty, na kterou jezdí většina nákladních vozidel. Vietnam také podpořil využívání jízdních kol, spolujízdy a veřejné dopravy. Stejně jako Thajsko vybízí k práci z domova kvůli úsporám v hromadné dopravě.
Filipíny vyhlásily stav energetické nouze, omezily jízdní řády trajektů a oznámily zvýšení jízdného ve všech místních dopravních prostředcích. Zkrátily rovněž pracovní týden pro státní úředníky. Bangladéš musel zavést přídělový systém pohonných hmot.
Na prudké zdražení zareagovala i Austrálie. Aby lidem ulevila od rostoucích nákladů, snížila vláda spotřební daň z paliv až do konce června na polovinu. V některých spolkových státech bude veřejná doprava dočasně zdarma.
Tlak na omezování spotřeby
- Evropská komise na konci března požádala členské státy Evropské unie, aby zvážily omezení spotřeby ropy a plynu, zejména v dopravě. Jde o přípravu na možné dlouhodobé narušení dodávek v důsledku války v Íránu.
- Mezinárodní agentura pro energii uvolnila rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Jedná se zeměmi v Evropě a Asii o uvolnění dalších zásob.
- Agentura nedávno představila soubor návrhů s cílem minimalizovat ekonomické dopady energetické krize. Cílí hlavně na silniční dopravu, která se na světové poptávce po ropě podílí 45 procenty. Návrhy zahrnují podporu veřejné dopravy, snížení rychlosti na dálnicích, omezení cest letadlem nebo práci z domova.



